Uvážíme-li však, že Václav Klaus oznamoval podpis pod Lisabonskou smlouvu vyzdoben černou kravatou a podepisoval ji v soukromí, bylo včerejší televizní představení, jež se neslo v lehkém žertovném duchu, též symbolickým politickým vzkazem.
Rozpočet s největším schodkem je jen legrací ve srovnání s hrozbami vyplývajícími z Lisabonské smlouvy – podle Václava Klause a jeho věrných to tak prý je.
Nicméně jako politik hlásící se svého času ke konzervativcům by projídání budoucnosti nemusel odbývat s takovou lehkostí.
Je-li podpis zákona, který je prohrou konzervativní politiky, pouhou příležitostí k hrátkám s prezidentovým image, neodbytně visí ve vzduchu otázka, kdo všechno proměňuje politiku v pouhé představení.
