Máme-li u nás hledat Kaczyńského protějšek, najdeme ho zřejmě v Mirku Topolánkovi. Ti dva lídři byli každý z jiného těsta, jeden mluvil s polským patosem, druhý s českým vulgárním plebejstvím, ale v jádru jim šlo o totéž: ohlídat ambice Ruska, nesmířit se s tím, že obsadilo část Gruzie, aniž by to Evropě vadilo, a usilovat o americkou vojenskou přítomnost ve střední Evropě.
Ta vize spojovala Kaczyńského s Topolánkem asi více, než ho mohl s prezidentem Klausem spojovat odpor k Lisabonské smlouvě. Vždyť na vztahu ke Gruzii či k bratrům Mašínům by se s Klausem neshodli ani náhodou. Až budou historici psát kapitolu o českopolském spojenectví, budou v ní figurovat jména Kaczyński, Tusk a Topolánek.
