Lidovky.cz

ZVĚŘINA: Truchlíme se státem

Názory

  7:18
Smutnit na přání státu je samozřejmě nesmysl, nicméně Václav Havel byl nejvyšším představitelem toho našeho, jenž se s ním loučí jediným způsobem, kterého je schopen. Proto je kritika za to, jak se se zesnulým prezidentem zachází, nemístná. Ostatně kdo nechce, truchlit nemusí, státní smutek je nevymahatelný.

Smuteční ceremoniál převozu rakve Václava Havla do Vladislavského sálu foto:  František Vlček, Lidové noviny

Ti, kteří chtějí smutnit „proti“ Hradu, měli a mají spoustu prostoru, ale snad si uvědomí, že i dnešní hradní pán je jen nájemce a jeden z mnoha v řadě. Státem vyhlášený smutek není proti nikomu.

Loučení oficiální „s kulatým razítkem“ je nezbytné, odchází-li tvůrce a symbol politického režimu.

Soudě podle reakcí veřejnosti přijímáme to podobně jako naši předkové v roce 1937 loučení s Tomášem Masarykem. Vypovídá to též o tom, že režim je stále náš. Spoluobčané, kteří chtějí veřejně vyjádřit svůj zármutek a účast, hojně využívají nabídku eráru a připojují se, protože stát nabízí formu přijatelnou pro národ skeptický k církvím, nabízí jim totiž příležitost rituálu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.