Skutečné důvody změn se odhalí až s delším časovým odstupem. Hlavně VZP, která je oficiální spojkou exposlance ODS Marka Šnajdra s veřejnou mocí, ale stojí za zvláštní pozornost. Posun správným směrem je lepší nezakřiknout v počátečních stadiích. V této chvíli to ale vypadá, že cenou za odchod Šnajdra a jeho kompliců ve vzpouře ze sněmovny nebylo udržení jejich vlivu nad 160 miliardami korun proudícími přes VZP.
Leoš Heger by měl podle všeho mít po včerejšku ve správní radě většinu na odvolání Šnajdra z postu předsedy i na výměnu generálního ředitele Pavla Horáka. Pokud to tak dopadne, Petr Nečas zaslouží uznání, jak v těžké době podržel svého ministra proti mocenským obavám a ambicím části vlastní strany. Kohabitace Šnajdr Heger nemohla kvůli vyhroceným vztahům dlouhodobě fungovat a premiér přispěl rychlým rozhodnutím ke stabilitě zdravotnictví. Není to žádná úlitba ministrovi ani koaliční ústupek TOP 09.
Heger byl historicky asi jediným ministrem nuceným spolupracovat s nepřátelsky naladěným šéfem správní rady. Po dlouhých měsících dosáhl jen toho, co pro jeho předchůdce býval standard.
Ani po včerejšku bohužel neznáme skutečné motivy rychlého odchodu pánů Tluchoře, Šnajdra a Fuksy ze sněmovny. Jejich příští kariéry i majetkové poměry stále vykazují vysoký stupeň veřejného zájmu.
ZLÁMALOVÁ: Vyšší bere
Kabinet Petra Nečase přežil stav akutního ohrožení a věci se daly rychle do pohybu. Během dvou dní skončil ministr dopravy, generální ředitel státních Lesů a vláda doplnila správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny, o což se ministr zdravotnictví snažil od dubna.
