Ano, možná v Kremlu trošku tápali a zaspali. Dnešní žadonivé hlasování krymského parlamentu, aby byl poloostrov vzat pod ochranné tlapy ruského medvěda, je ale důkazem, že taktiku „dohnat a předehnat“ zvládá Vladimir Putin na výtečnou.
Už samotná přepadovka na Krymu provedená ruskými vojáky – tedy pardon, loajální domobranou – Západ zaskočila. A to přesto, že existovala spousta indicií a Moskva se svými choutkami netajila ani ve veřejně přístupných strategických doktrínách. Jenže než se dneska stačili sejít skuteční evropští ministři zahraničí a poradit se o případných trestných sankcích, ocitli jsme se v jiném levelu, jak by řekli znalci počítačových her. Ruští vojáci se na Krymu pomalu začali klidit do ústraní, takže důvody k sankcím výrazně ochladly. A jaká ruská politická zvůle? Krymský parlament svou touhu po ruském objetí vyjádřil svobodně a za deset dní o tomtéž mají hlasovat krymští obyvatelé. Jak asi může referendum vypsané takhle narychlo a konané přinejmenším s tušením ruské vojenské přítomnosti dopadnout?
ČTĚTE TAKÉ |
Tím ale zásoba dnešních paradoxů a překotného vývoje událostí nekončí. Ráno se na webových stránkách britské BBC objevil provokativní komentář, podle nějž by bylo nejlepší Rusům Krym pronajmout. Stejně se ho nevzdají (a mají tam už pronajatnou námořní základnu), my nemáme vůli jim ho silou sebrat a alespoň z toho budou nějaké peníze – tedy pro Ukrajinu. Pragmatické? Anebo cynické či snad defétistické? Z ranního pohledu asi ano. Po hlasování krymského parlamentu a oznámení proruského referenda by člověk skoro řekl: kdyby alespoň to.
