Stěžovat si na bezpečnostní opatření je v současné době trochu „nebezpečné“. Je to skoro jako se smát postiženým. Kritika se může autorovi kdykoli vrátit, pokud se nějaké neštěstí opravdu stane.
Přesto ale obrana kolem Pražského hradu několik slabin má. Sám prezident Miloš Zeman přiznal, že nemá žádné konkrétní informace o hrozícím nebezpečí, a podobně se vyjadřuje i policie a vnitro.
Všichni se omezují na obecnou větu, že nebezpečí vzrůstá a hrozí především tam, kde se soustřeďuje větší počet lidí. S takovým tvrzením jde poměrně těžko polemizovat, pokud neznáme nic podrobnějšího.
Zemanovi jde ale o něco jiného a všeobecnou shodu na větší bezpečnosti využívá ke své vlastní hře. Hrad se tak stal pískovištěm pana prezidenta, na kterém se může chovat podle svých pravidel a především podle svého vidění světa.
Zeman nám tak vnucuje svůj postoj k terorismu a tím pádem i k uprchlíkům a islámu.
Jako by nám s posměšným úšklebkem vzkazoval: ano, právě takový svět plný policistů, zábran a omezení nás čeká kvůli přicházejícím muslimům. A já vám to říkal.
Možná se i bojí oprávněně, ale rozhodně by měl s takovými symboly jako je Hrad zacházet citlivěji.
Obzvláště vzhledem k tomu, jak s Hradem nakládal možná naivní Václav Havel, který se ho snažil co nejvíce otevřít.
