Bývalý ministr financí, bývalý předseda penzijního fondu a bývalý premiér řekl něco, co všichni zúčastnění vědí, ale skoro všichni (politici) to stejně samozřejmě popírají: Důchod je jen pojistkou před bídou. Politici nahou pravdu popírají, protože „nezní dobře“. Ale fakticky o ní nikdo nepochybuje. Ostatně jak by to mohlo být jinak, pokud se ve stáří spoléháme takřka výhradně na stát a minimální mzda byla ještě před necelými pěti lety pouhých osm tisíc? Jak vysoký může být důchod, nechceme-li, aby chudí doslova živořili?
KAMBERSKÝ: Penzijní perverze. Vláda chce zvětšit nespravedlnost v důchodech |
Naše nízké mzdy mají jeden jasný důsledek: nízké důchody. Velká část lidí dostává ve stáří fakticky to samé, co dostávali, dokud pracovali. U špatně placených profesí není neobvyklé, že v penzi dostáváte 99 procent toho, co jste si dokázali vydělat. V Česku se důchody nedaní, takže i dnes je průměrná penze (11 850,–) výrazně vyšší než minimální mzda 11 000 korun (srovnáváme nejnovější dostupná, tedy loňská data).
Samotný fakt, že někdo bere i v penzi svůj celý čistý plat a někdo jen jeho pětinu, ukazuje, že důchod není žádné pojištění, ale sociální dávka. Žádná pojišťovna nemůže slíbit, že bude všem klientům (kteří se dožijí 65 let) vyplácet řádově více, než kolik oni vložili. A žádný racionální klient s platem 35 tisíc by nikdy nepodepsal, že bude celý život odevzdávat přes 11 tisíc měsíčně a pak mnohem kratší dobu dostávat zhruba stejně velký důchod. O těch lépe vydělávajících ani nemluvě, ti inkasují skutečně jen zlomek toho, co celý život odvádějí. Ostatně politiky z popírání očividného usvědčují i jejich vlastní pojmy. Všichni povinně platíme více než čtvrtinu svého příjmu nikoli nějaké pojišťovně, ale Správě sociálního zabezpečení.
Všichni – snad krom dolarových milionářů – jsme v pozdním věku vydáni na milost politikům, kteří zcela arbitrálně rozhodují o výši našich příjmů. I loni schválený penzijní „strop“ přepokládá pravidelné posouvání a nová vláda chce navíc měnit penzijní „vzoreček“. Tohle je nejhorší: nikdo nevíme, kdy a jakou budeme dostávat penzi. Fakt, že „nevíme dne ani hodiny“, je jedním z hlavních dobrodružství našeho života. Ale že jsme ve stáří zcela v područí aktuálních politiků, není dobrodružství, ale čirá perverze.
