LN zjistily, že do jednání o budoucnosti ČEZ v Turecku vstoupil přímo generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který se v polovině června obrátil na vládu v Ankaře.
Odeslal dopis adresovaný tureckému ministrovi pro energetiku a přírodní zdroje Beratu Albayrakovi. Z dokumentu vyplývá, že ČEZ se v Turecku dostal do vážných problémů.
Turecko může ukončit diplomatickou krizi s USA. Stačí propustit jednoho pastora, řekl Trumpův poradce Bolton |
„Naše společnosti se z nastalé situace velice těžce finančně vzpamatovávají. Budoucnost energetického trhu je těžko předvídatelná. Nedostatek transparentnosti, přibývající zásahy státu a nestálý kurz turecké měny způsobily, že se například u společnosti Akenerji (výrobce elektřiny, v němž má ČEZ podíl – pozn. red.) musíme zabývat možností restrukturalizace investičních úvěrů,“ napsal Beneš tureckému ministrovi.
Připomněl, že český energetický kolos je polostátní firmou. „Ve skupině ČEZ vlastní významný podíl český stát. Než ČEZ učiní nevratné kroky, které by mohly odradit jiné potenciální investory zajímající se o Turecko, laskavě vás žádám o setkání s vedením naší společnosti,“ vzkázal ředitel tamní politické elitě. Zástupci ČEZ potvrdili LN, že kýžené jednání se v minulých dnech uskutečnilo.
Skupina ČEZ se na turecký trh vypravila před deseti lety, kdy vstoupila do společnosti Akenerji vyrábějící elektřinu. Jejím obchodním partnerem se stal turecký holding Akkök Holding, který patří mezi nejbohatší tamní skupiny. ČEZ se v muslimské zemi stal jedním z klíčových hráčů ze střední Evropy. Investoři se však v kontextu krizových událostí dostávají do problémových situací.
„Investice ČEZ a našeho obchodního partnera Akkök přesáhly dvě miliardy dolarů (zhruba 44,3 miliardy korun). Energii v Turecku vyrábíme, distribuujeme a prodáváme. To vše z nás dělá jednoho z nejvýznamnějších středoevropských investorů v Turecku. (...) Proto bych vyjádřil své vážné obavy ze zhoršujícího se obchodního prostředí v oblasti energetiky,“ zmínil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v dopise pro ministra energetiky a přírodních zdrojů Berata Albayraka.
Diplomatické ticho
Šéf tuzemské energetické jedničky v červnu apeloval na schůzku mezi představiteli státu a vedení turecké struktury ČEZ. „Jsem přesvědčený, že osobní jednání a úspěšný zásah z vaší strany by mohl takovému vývoji zamezit a pomoci obchodnímu a finančnímu zázemí našich společností v Turecku,“ dodal Beneš.
Ten letos čelí již druhé významné krizi. Ta první se odehrává v Bulharsku, kde se ČEZ lopotně a zatím bez úspěchu snaží prodat svá aktiva. Současné problémy v Turecku, které zhoršuje prudký pád turecké liry oproti dolaru, dává tušit, že Benešovo vedení čekají bitvy na několika polích.
Tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž potvrdil, že Benešův apel byl vyslyšen, z diplomatických důvodů ale nechtěl průběh jednání komentovat. „Zmíněný dopis byl korespondencí adresovanou turecké straně a není diplomatické jej blíže komentovat. Setkání s tureckou stranou proběhla,“ uvedl mluvčí Kříž, a dodal: „V dosavadních diskusích jsme byli ubezpečeni, že nové vedení plně chápe problémy investorů, zejména do vysoko efektivních paroplynových elektráren a hodlá se jimi zabývat. Příkladem je zařazení těchto elektráren, včetně Egemeru (největší turecká elektrárna, ve které má ČEZ majetkový podíl – pozn. red.) do systému takzvaných kapacitních plateb.“
