Je zvláštní, že si toho nikdo nevšiml dříve, trochu se diví tým, ve kterém byli Češi profesor Hynek Burda z univerzity v Essenu, Jaroslav Červený z České zemědělské univerzity a Oldřich Vojtěch z Národního parku Šumava. Doposud se „řazení“ zvířat jedním směrem považovalo nanejvýš za reakci na povětrnostní podmínky.
Ale ve studii, jejíž hlavní autorkou byla Sabine Begallová z univerzity v Essenu, uvádí česko-německý tým hned několik pozorování, které tento vliv zpochybňují.
Za prvé se orientace v severojižním směru projevila i u tzv. zálehů jelení a srnčí zvěře. Tato zvířata si přitom ke spánku vybírají buď místa chráněná před větrem a jinými vlivy, nebo alespoň lesní porosty, ve kterých se směr proudění vzduchu mění náhle a nepředvídatelně. Druhý důkaz poskytla aplikace Google Earth, „bez které by studie v tomto rozsahu nebyla možná“, jak poznamenal Hynek Burda. Snímky, jež jsou na internetu dostupné, vznikaly za hezkého počasí, přesto jsou zvířata ze všech koutů světa seřazena uniformně k magnetickému severu.
Podle Hynka Burdy lze zhruba říci, že severo-jižní orientaci zaujímá v průměru 60 až 70 procent jedinců ve stádech hovězího dobytka. U spárkaté zvěře je to 70 až 80 procent jedinců, i když v jejich případě jde jenom o předběžný údaj.
Satelitní snímky také poskytly důkazy o tom, že zvířata nemíří směrem k zeměpisnému pólu (místu, kde pomyslná zemská osa protíná povrch Země), se kterým magnetický pól není totožný.
Úhlový posun mezi orientací k magnetickému a zeměpisnému pólu se mění podle místa. V Čechách činí jenom 2,5 stupně, ale v blízkosti magnetického pólu (například v Kanadě) může být rozdíl o řád vyšší. Snímky ze satelitu ukázaly, že i v oblastech s velkou magnetickou deklinací (jak se úhlový rozdíl mezi póly nazývá) se zvířata orientují k magnetickému pólu.
Výsledky přináší snad ještě více otázek než odpovědí. Vědci například naznají důvody tohoto chování. Zlepšuje snad severo-jižní orientace metabolické pochody? V tom případě by jistě mělo zjištění svůj význam i v běžných v chovech.
Německo-český tým chce také svůj výzkum rozšířit i na další druhy, „pokud se nám podaří sehnat na něj prostředky,“ jak dodává Hynek Burda. První údaje z pozorování muflonů, ovcí či černé zvěre naznačují, že orientace k magnetickému pólu se vyskytuje i u nich.
Také není jasné, jak zvířata orientaci magnetického pole vnímají. Vědci proto chtějí zkoumat i neurofyziologické procesy, které toto chování doprovází. Jeho funkce by snad mohla souviset s orienta býložravců na travnatých pláních s nedostatkem orientačních bodů.
Co pastýři neviděli
Býložravci se přednostně staví směrem k magnetickému pólu, domnívá se vědecká skupina s českou účastí. Nečekané schopnosti u tak známého druhu zvířat, jakým je hovězí dobytek, předpokládá tým českých a německých vědců ve studii zveřejněné dnes americkým vědeckým časopisem PNAS. Podle nich krávy, jelení a srnčí zvěř dokážou vnímat, byť třeba nevědomě, orientaci magnetického pole Země a spontánně se při odpočinku i pastvě staví směrem k magnetickému severu.
