Takzvaný Korálový trojúhelník, který zahrnuje území Indonésie, Filipín, Malajsie, Papuy-Nové Guineje, Šalamounových ostrovů a Východního Timoru, je domovem 30 procent světových korálových útesů. Co se týče biodiverzity, je oblast přirovnávána k amazonskému pralesu.
Korálové útesy ničí stoupající teplota vody v mořích v důsledku globálního oteplování, k němuž podle expertů přispívají emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.
Pokud nebudou do roku 2020 exhalace oxidu uhličitého zredukovány ve vyspělých zemích o 40 procent oproti hodnotám z roku 1990 a v rozvojových zemích o 30 procent v porovnání se současnými hodnotami, zahubí zvýšená teplota oceánu s největší pravděpodobností rozsáhlé mořské ekosystémy a polovinu ryb v nich, konstatuje WWF v 220stránkové zprávě prezentované dnes na světové konferenci o oceánech v indonéském Manadu.
Stovky miliony lidí jsou závislé na mořských zdrojích
V takovém případě bude jedna třetina z asi 300 milionů lidí v jihovýchodní Asii, jejichž příjmy jsou nyní závislé na mořských přírodních zdrojích, nucena opustit pobřeží a najít si jiné zaměstnání. Lze předpokládat, že nedostatek potravin a zoufalství podnítí radikalismus a společenské nepokoje v oblasti, kde komerční rybolov dnes zajišťuje roční příjmy ve výši tří miliard dolarů.
"Bude to znamenat chudobu, a když k tomu přidáme případné zaplavení pobřežních regionů, můžeme očekávat destabilizaci celých komunit," uvedl hlavní autor zprávy a odborník na mořskou ekologii z Queenslandské univerzity Ove Hoegh-Guldberg, podle něhož za posledních 40 let Korálový trojúhelník přišel minimálně o 40 procent korálových útesů a mangrovů.
Podle zprávy WWF "cesta, kterou dnes ekologická situace ve světě postupuje, překonává nejhorší scénáře popsané ve zprávě". "Musí být podniknuta rozhodná akce, nebo vznikne zásadní krize a statisíce unikátních druhů a celé lidské komunity se ocitnou v nebezpečí," píše se ve zprávě, která čerpá z 300 publikovaných vědeckých studií a práce 20 klimatologů.
Cílem pětidenní konference, která na indonéském ostrově Sulawesi potrvá do pátku, je přitáhnout větší pozornost k problematice oceánů v rámci všeobecné diskuse o klimatických změnách a zahrnout tuto problematiku do jednání o nové mezinárodní dohodě o ochraně přírody, která by měla nahradit Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. Rozhovory o nové dohodě by měly být uzavřeny na prosincovém summitu v Kodani.