Lidovky.cz

Ruská mise dokončena, kosmonauti virtuálně přistáli na rudé planetě

Věda

  7:00
MOSKVA - Na tento okamžik čekali přes 250 dní. Šestice dobrovolníků je od června ukrytá v Moskvě v modulu představujícím kosmickou loď letící k rudé planetě. Dva z nich si dnes navléknou skafandry a poprvé vystoupí na povrch Marsu.
Mars (ilustrační foto).

Mars (ilustrační foto). foto: Shutterstock

K planetě posádka "dorazila" už 1. února. Minulý pátek se tři členové přesunuli z obytného modulu do sousedního výsadkového modulu – válce o průměru 3,6 metru a délce přes šest metrů. O den později "přistáli" na povrchu Marsu a během následujících deseti dnů je čekají tři "výstupy".

Ve skutečnosti se jen přesunou o patro výš do válce představujícího marsovský povrch. Mají za úkol správně umístit přístroje a odebrat vzorky hornin, asistovat jim bude i napodobenina robotického marsovského vozítka. Dnešního a třetího výstupu, který má následovat 22. února, se zúčastní Rus Alexander Smolejevskij a Ital kolumbijského původu Diego Urbina. Mezitím se se Smolejevskim podívá na povrch rudé planety i Číňan Wang Jü.

Po skončení všech výstupů zůstanou kosmonauti ještě tři dny v karanténě a pak se vrátí do hlavního modulu k ostatním třem členům, tedy Rusům Alaxejeji Siťovovi, Suchrobu Kamolivovi a Francouzovi Romainu Charlesovi, kterým připadla nevděčná úloha jistit kolegům záda jen z oběžné dráhy.

Simulace přistání na Marsu


Pak začne po samotné operaci na povrchu Marsu pravděpodobně nejnáročnější etapa – návrat na Zemi, na který si posádka musí počkat do listopadu. "Únava a myšlenky na blížící se konec by mohly mít na psychiku kosmonautů negativní důsledky," předpokládá ředitel mise Boris Morukov.

Zatím vše probíhá víceméně podle plánu: členové posádky se v osmihodinových směnách střídají v práci, cvičení a odpočinku. Jedí především konzervy, ale vedle toho si pěstují zeleninu v malém skleníku. Sprchují se z úsporných důvodů jen jednou týdně.
Komunikace s řídicím střediskem je o 20 minut opožděná, jako by tomu bylo ve skutečnosti.

Podle časopisu New Scientist je zatím největším nepřítelem nuda, takže "kosmonauti" využívají každé příležitosti na vytržení z každodenní rutiny. Vzali zavděk třeba halloweenskou party i oslavou čínského nového roku.

Není to jen show

Posádka pravidelně vyplňuje dotazníky, které odborníci vyhodnocují. Podílejí se na tom i čeští odborníci ze společnosti QED GROUP, kteří vyvinuli metodu sestavování tzv. sociomap, které zobrazují vztahy ve skupině. "Dosavadní data naznačují, že na začátku došlo k menším komunikačním kolizím, ale podařilo se je stabilizovat. Přesto komunikace vykazuje průběžné změny a předpokládáme, že se to projeví zejména v době kolem přistání na Marsu, což bude asi nejvíce zátěžový moment celé mise," říká matematik a psycholog Radvan Bahbouh ze společnosti QED GROUP.

Z medicínského hlediska prozradí tento experiment méně než třeba pobyt skutečných astronautů na oběžné dráze Země, protože zde nejde simulovat stav beztíže ani marsovský tlak, teplotu a složení atmosféry. To ale ani není cílem pokusu. "Simulace letu na Mars se soustřeďuje především na sled jednotlivých úkolů a činností a komunikaci v rámci týmu, a komunikaci posádky s centrálou. Napodobit podmínky fyzikálního prostředí jde jen velmi omezeně," připouští Bahbouh.

Simulovaný povrchu Marsu


Přesto chtějí i čeští odborníci během výstupu přebírat data snímaná fyziology z medicínského týmu a jejich pomocí sledovat změny krevního tlaku a srdečního tepu "kosmonautů", jejich oční pohyby a další fyziologické parametry. "Sestupová i vzestupová fáze této etapy experimentu, jakož i "pobyt na povrchu planety" patří mezi nejobtížnější fáze celého experimentu a její prožívání lze skutečně prokázat změnami v hodnotách sledovaných fyziologických i psychologických parametrů, což můžeme potvrdit i výsledky z našich vlastních pokusů.," vysvětluje sociolog Jaroslav Sýkora, který je garantem české účasti na experimentu Mars 500.

Čeští odborníci tak odmítají myšlenku, že je výstup na Marsu jen líbivá show pro média – přestože se během něj uskuteční i tisková konference. "Přistání má velký význam, protože jde o vyvrcholení dlouhodobé izolace, které bude zároveň velmi náročné na úkoly, jež musí členové posádky bezvadně plnit. Takže tam bude vysoká míra stresu a nároků na efektivní komunikaci a spolupráci," říká Radvan Bahbouh. "Je sice pravda, že selhání by v tomto případě nemělo tak fatální důsledky jako v reálné situaci, ale z obdobných situací víme, že lidé takovou simulaci jako reálnou prožívají," uzavírá Bahbouh.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.