Pákistánský prezident až dosud dobrovolně rezignovat odmítal, ale podle zdroje Financial Times uzavřel se členy nové vládní koalice dohodu, v níž klíčovou roli sehrála armáda. Prezident prý nebude ani odvolán, ani stíhán za žádná obvinění a po odstoupení neodejde
do zahraničí, ale zůstane v Pákistánu.
Jeho mluvčí generál Rašíd Kureší k tomu řekl, že netuší, odkud
listy "tuto nepodloženou informaci vzaly". "Nemám zapotřebí tyto zprávy komentovat. Slýchám je už několik měsíců," řekl.
Tarík Azím z frakce Pákistánské muslimské ligy podporující Mušarafa ale přiznal, že se vyjednává o tom, aby se prezident vyhnul odvolávacímu procesu a že rezignace zatím nebyla vyloučena. Několik blízkých prý prezidentovi radí, aby rezignoval, ale Azíz se domnívá, že Mušaraf se pro tuto alternativu ještě nerozhodl.
"Pákistán si teď nemůže dovolit žádný střet a je jasné, že vláda a prezident se nesnášejí. Je v zájmu Pákistánu tuto konfrontační atmosféru změnit," řekl Azím.
Vládní koalice tvořená Mušarafovými politickými oponenty zahájila na počátku srpna proceduru, která má vést k jeho sesazení. Vládní strany prezidenta obviňují, že jeho loňská volba do funkce hlavy státu odporovala ústavě, a vyčítají mu oslabení pákistánské ekonomiky. Od pondělí o Mušarafově odvolání jedná dolní komora pákistánského parlamentu, pro jeho odchod se již vyslovily také zastupitelské sbory tří ze čtyř pákistánských provincií.
Pro odvolání hlavy státu je v Pákistánu třeba získat dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu, kterou vládní koalice nemá. Předseda největší vládní Pákistánské lidové strany Ásif Alí Zardárí ale minulý týden vyjádřil přesvědčení, že pro Mušarafovo odvolání bude hlasovat až 90 procent zákonodárců.
Pokud bude skutečně odvolán z funkce hlavy státu, stane se prvním prezidentem přinuceným k rezignaci v jednašedesátileté historii
Pákistánu.
