Po atentátech v posledním týdnu kampaně byla nicméně podle pozorovatelů ve volební den situace na většině míst celkem klidná. K tomu přispělo i téměř půl milionu policistů a vojáků v ulicích. Strach o život přesto hodně voličů odradil a hlasovat přišlo jen zhruba 40 procent z více než 80 milionů registrovaných voličů.
První předběžné výsledky, které byly známy do uzávěrky tohoto vydání LN, včera naznačovaly vítězství opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-O). Tuto formaci vede někdejší premiér Naváz Šaríf. Předvolební průzkumy také dávaly velké šance další opoziční straně -Pákistánské lidové straně (PPP), v jejímž čele stála zavražděná Bénazír Bhuttová.
Další odnož Pákistánské muslimské ligy (PML-Q), která podporuje prezidenta Parvíze Mušarafa, nejspíš skončí až třetí. Její předseda a bývalý premiér Čaudhrí Šudžát Husajn podle agentury Reuters ve volbách přišel o své poslanecké křeslo v provincii Paňdžáb.
Mušaraf je v zemi velice nepopulární, částečně kvůli úzké spolupráci s USA při boji proti terorismu, vyhlášení výjimečného stavu a spornému loňskému znovuzvolení. Hlavní důvody jsou ale podle CNN prozaičtější - v obchodech chybějí základní potraviny, několik hodin denně nejde elektřina a inflace znehodnocuje lidem úspory.
Rozhodující pro další vývoj Pákistánu bude, jak se zachová PPP pod vedením Bhuttové manžela. Tedy zda se spojí s Šarífem a s eventuální dvoutřetinovou většinou v parlamentu se pokusí odvolat Mušarafa. Nebo zda naopak uzavře spojenectví s prezidentem.
Tradiční neduh: falšování
Kromě samotných voličů ovšem o výsledku pákistánských voleb rozhodne i tradiční neduh každého hlasování v této zemi - falšování. Opozice už dopředu obvinila Mušarafa, že volby zfalšuje, a pokud se tak stane, čekají zemi protesty.
Mušaraf naopak ujišťoval, že volby budou zcela spravedlivé a on „uzná jakýkoliv výsledek“. I Američané, kteří na svého spojence vytrvale tlačili, aby zajistil regulérnost voleb, ale mají pochybnosti: „Jestliže většina Pákistánců nepovažuje volby za spravedlivé, máme tu velký problém,“ komentoval to senátor Joe Biden, který působí v zemi jako mezinárodní pozorovatel.
Na regulérnost voleb dohlížela asi tisícovka zahraničních pozorovatelů (vzhledem k počtu 64 000 volebních místností velmi málo) a asi 20 000 místních dobrovolníků. Přesto docházelo k incidentům - neznámí útočníci například stříleli na lidi mířící do volebních místností.
První předběžné výsledky, které byly známy do uzávěrky tohoto vydání LN, včera naznačovaly vítězství opoziční Pákistánské muslimské ligy (PML-O). Tuto formaci vede někdejší premiér Naváz Šaríf. Předvolební průzkumy také dávaly velké šance další opoziční straně -Pákistánské lidové straně (PPP), v jejímž čele stála zavražděná Bénazír Bhuttová.
Další odnož Pákistánské muslimské ligy (PML-Q), která podporuje prezidenta Parvíze Mušarafa, nejspíš skončí až třetí. Její předseda a bývalý premiér Čaudhrí Šudžát Husajn podle agentury Reuters ve volbách přišel o své poslanecké křeslo v provincii Paňdžáb.
Mušaraf je v zemi velice nepopulární, částečně kvůli úzké spolupráci s USA při boji proti terorismu, vyhlášení výjimečného stavu a spornému loňskému znovuzvolení. Hlavní důvody jsou ale podle CNN prozaičtější - v obchodech chybějí základní potraviny, několik hodin denně nejde elektřina a inflace znehodnocuje lidem úspory.
Rozhodující pro další vývoj Pákistánu bude, jak se zachová PPP pod vedením Bhuttové manžela. Tedy zda se spojí s Šarífem a s eventuální dvoutřetinovou většinou v parlamentu se pokusí odvolat Mušarafa. Nebo zda naopak uzavře spojenectví s prezidentem.
Tradiční neduh: falšování
Kromě samotných voličů ovšem o výsledku pákistánských voleb rozhodne i tradiční neduh každého hlasování v této zemi - falšování. Opozice už dopředu obvinila Mušarafa, že volby zfalšuje, a pokud se tak stane, čekají zemi protesty.
Mušaraf naopak ujišťoval, že volby budou zcela spravedlivé a on „uzná jakýkoliv výsledek“. I Američané, kteří na svého spojence vytrvale tlačili, aby zajistil regulérnost voleb, ale mají pochybnosti: „Jestliže většina Pákistánců nepovažuje volby za spravedlivé, máme tu velký problém,“ komentoval to senátor Joe Biden, který působí v zemi jako mezinárodní pozorovatel.
Na regulérnost voleb dohlížela asi tisícovka zahraničních pozorovatelů (vzhledem k počtu 64 000 volebních místností velmi málo) a asi 20 000 místních dobrovolníků. Přesto docházelo k incidentům - neznámí útočníci například stříleli na lidi mířící do volebních místností.
