Poprvé od roku 1968, kdy byl v plném proudu vietnamský konflikt, navíc dochází k výměně u moci v době, kdy je země ve válce (v Iráku a Afghánistánu).
Dvacátého ledna příštího roku, kdy Obama složí prezidentskou přísahu, musí začít fungovat kompetentní vláda.
Tým nového prezidenta už proto horečně pracuje na personálním obsazení ministerstev i klíčových postů v Bílém domě.
Jen několik hodin po volbách požádal Obama kongresmana a někdejšího poradce prezidenta Billa Clintona Rahma Emanuela, aby se stal personálním šéfem Bílého domu.
Emanuel Obamovu nabídku včera oficiálně přijal. V centru pozornosti jsou zejména posty ministra financí a zahraničí.
Do užšího výběru na první z nich se dostali prezident Federální rezervní banky v New Yorku Timothy Geithner, Clintonův ministr financí Lawrence Summers a Obamův ekonomický poradce a někdejší šéf americké centrální banky Paul Volcker.
Budoucího strážce státní pokladny rozhodně nečeká procházka růžovou zahradou. Bude řídit rozdělování peněz ze 700miliardového záchranného balíčku.
Mezi kandidáty na funkci ministra zahraničí figurují jména, která jsou známá i za hranicemi Ameriky. Tím prvním je demokratický senátor za stát Massachusetts John Kerry, který před čtyřmi lety v prezidentských volbách podlehl tehdejšímu obyvateli Bílého domu Georgi W. Bushovi.
Zejména Evropanům potom není neznámý ani bývalý diplomat Richard Holbrooke. Ten si na starém kontinentu získal respekt coby strůjce Daytonské mírové smlouvy, jíž byl v polovině 90. let ukončen válečný konflikt v Bosně a Hercegovině.
V souvislosti s postem šéfa americké diplomacie se mluví také o republikánském senátorovi Chucku Hagelovi a bývalém demokratickém senátorovi Samu Nunnovi.
Již během své kampaně Obama sliboval, že by do své vlády přizval i republikány. Média proto spekulují o tom, že by na ministerstvu obrany mohl zůstat jeho dosavadní šéf Robert Gates.
Jak uvedla britská BBC, jde o politika, jehož uznávají jak demokraté, tak republikáni. Co nejplynulejší průběh předávání moci připravuje nyní zvláštní tým lidí (anglicky Transition Team), na jehož fungování poskytl Kongres 8,5 milionu dolarů.
Vládní úřad pro správu státního majetku pro něj v centru Washingtonu vyčlenil kanceláře, které pojmou až 500 lidí.
Ajaký styl přinese Obama do Bílého domu? Opatrný a uvážlivý, soudí agentura Reuters. Na rozdíl od George W. Bushe, který se hodně řídil pocity a instinkty, jeho nástupce vše rád konzultuje s týmem poradců. Upřednostňuje přitom klidnou a věcnou diskusi.
Skutečnost, že nový prezident řeší problémy klidným tónem, potvrzují i lidé, kteří mu pomáhali s volební kampaní. Svého šéfa prý téměř neslyšeli zvýšit hlas.
To ovšem údajně neznamená, že by Obama neuměl dát najevo spokojenost nebo rozladěnost. V každém případě u svých pomocníků dostal přezdívku „No Drama Obama“.
I kritici nově zvoleného prezidenta připouštějí, že jeho kampaň byla profesionálně zorganizovaná a v důsledku velmi efektivní. A to přesto, že Obamovi nejprve mnozí předhazovali nedostatek zkušeností.
Dvacátého ledna příštího roku, kdy Obama složí prezidentskou přísahu, musí začít fungovat kompetentní vláda.
Tým nového prezidenta už proto horečně pracuje na personálním obsazení ministerstev i klíčových postů v Bílém domě.
Jen několik hodin po volbách požádal Obama kongresmana a někdejšího poradce prezidenta Billa Clintona Rahma Emanuela, aby se stal personálním šéfem Bílého domu.
Emanuel Obamovu nabídku včera oficiálně přijal. V centru pozornosti jsou zejména posty ministra financí a zahraničí.
Do užšího výběru na první z nich se dostali prezident Federální rezervní banky v New Yorku Timothy Geithner, Clintonův ministr financí Lawrence Summers a Obamův ekonomický poradce a někdejší šéf americké centrální banky Paul Volcker.
Budoucího strážce státní pokladny rozhodně nečeká procházka růžovou zahradou. Bude řídit rozdělování peněz ze 700miliardového záchranného balíčku.
Mezi kandidáty na funkci ministra zahraničí figurují jména, která jsou známá i za hranicemi Ameriky. Tím prvním je demokratický senátor za stát Massachusetts John Kerry, který před čtyřmi lety v prezidentských volbách podlehl tehdejšímu obyvateli Bílého domu Georgi W. Bushovi.
Zejména Evropanům potom není neznámý ani bývalý diplomat Richard Holbrooke. Ten si na starém kontinentu získal respekt coby strůjce Daytonské mírové smlouvy, jíž byl v polovině 90. let ukončen válečný konflikt v Bosně a Hercegovině.
V souvislosti s postem šéfa americké diplomacie se mluví také o republikánském senátorovi Chucku Hagelovi a bývalém demokratickém senátorovi Samu Nunnovi.
Již během své kampaně Obama sliboval, že by do své vlády přizval i republikány. Média proto spekulují o tom, že by na ministerstvu obrany mohl zůstat jeho dosavadní šéf Robert Gates.
Jak uvedla britská BBC, jde o politika, jehož uznávají jak demokraté, tak republikáni. Co nejplynulejší průběh předávání moci připravuje nyní zvláštní tým lidí (anglicky Transition Team), na jehož fungování poskytl Kongres 8,5 milionu dolarů.
Vládní úřad pro správu státního majetku pro něj v centru Washingtonu vyčlenil kanceláře, které pojmou až 500 lidí.
Ajaký styl přinese Obama do Bílého domu? Opatrný a uvážlivý, soudí agentura Reuters. Na rozdíl od George W. Bushe, který se hodně řídil pocity a instinkty, jeho nástupce vše rád konzultuje s týmem poradců. Upřednostňuje přitom klidnou a věcnou diskusi.
Skutečnost, že nový prezident řeší problémy klidným tónem, potvrzují i lidé, kteří mu pomáhali s volební kampaní. Svého šéfa prý téměř neslyšeli zvýšit hlas.
To ovšem údajně neznamená, že by Obama neuměl dát najevo spokojenost nebo rozladěnost. V každém případě u svých pomocníků dostal přezdívku „No Drama Obama“.
I kritici nově zvoleného prezidenta připouštějí, že jeho kampaň byla profesionálně zorganizovaná a v důsledku velmi efektivní. A to přesto, že Obamovi nejprve mnozí předhazovali nedostatek zkušeností.
