Demokrat Barack Hussein Obama je teprve na začátku své prezidentské cesty, přesto má šanci stát se legendou. Stejně jako John Fitzgerald Kennedy.
WASHINGTON/PRAHA Jeden bude prvním afroamerickým prezidentem, druhý byl prvním katolickým. Oba prolomili historické tabu. To je jen jedna z řady věcí, která Obamu a Kennedyho spojuje. Kromě toho na oba po zvolení čekalo řešení domácích ekonomických potíží i složitá mezinárodní situace. I když je to z části podobnost jen náhodná, Obamovo současné i Kennedyho zvolení v roce 1960 bylo symbolem touhy Američanů po změně.
V předvolební kampani Obama i Kennedy uspěli díky svému umění vystupovat před lidmi. „Oba – Kennedy i Obama – mají fantastický vítězný úsměv a dovolím si tvrdit, že jsou velmi uvolnění na veřejnosti,“ řekl již loni v říjnu britskému deníku The Daily Telegraph osmdesátiletý Ted Sorensen, který Kennedymu psal projevy.
Obamu navíc podpořil i bratr JFK Edward. „V Baracku Obamovi nevidím jen odvahu, ale také možnost naděje pro budoucnost Ameriky,“ řekl letos v lednu. Při řešení zahraničních obtíží by se Obama mohl u Kennedyho přímo inspirovat. Bude totiž muset „rozseknout“ americké angažmá v Iráku a Afghánistánu, nukleární choutky Íránu i vzrůstající mocenské ambice Ruska.
Rétorika, která v poslední době zní z Kremlu, často připomíná vyjádření sovětského vůdce Nikity Chruščova v šedesátých letech.
Kennedy tehdy sice Sověty nechal postavit v Berlíně zeď, nicméně v zásadních momentech se sovětskému tlaku nepodvolil. Zejména v době Karibské krize vyvedl svět pevným a přitom relativně bezpečným způsobem z hrozícího globálního válečného střetu. Stejně se bude muset nyní zachovat Obama. Rusko se proti budování prvků protiraketového štítu v Česku a Polsku brání nejnověji například tím, že hrozí rozmístěním svých raket v kaliningradské enklávě.
Obama proto nebude mít podle analytiků moc času na rozkoukání. Nejenže mu nezbude zřejmě nic jiného než štít nadále rozvíjet, bude jej však možná muset ještě více než dosud hájit. Stejně jako Kennedy přitom nemůže riskovat vznik velkého konfliktu.
Obama i Kennedy na prahu Bílého domu stáli s velkými plány. Kennedy však kvůli atentátu svůj mandát nedokončil. Obama bude času potřebovat hodně. Například z Iráku totiž USA nemohou odejít ze dne na den.
***
„Oba mají fantastický vítězný úsměv a jsou velmi uvolnění...“
Legenda vs. budoucnost
John Fitzgerald Kennedy (29. 5. 1917 - 22. 11. 1963) Narodil se v rodině amerického finančníka irského původu. Vystudoval Harvardovu univerzitu. Během druhé světové války byl těžce raněn v Tichomoří. V roce 1960 jej Američané zvolili 35. prezidentem. Tři roky nato se v Dallasu stal obětí atentátu. S manželkou Jacqueline měl dva syny a jednu dceru. Barack Hussein Obama (4. srpna 1961) S manželkou Michelle má dvě dcery. Otec byl ekonomem z Keni, matka pocházela z Kansasu. V mládí strávil čtyři roky v Indonésii. Vystudoval politické vědy na Columbijské univerzitě a práva na Harvardově univerzitě. V úterý byl zvolen 44. prezidentem Spojených států.
Co mají společného? oba byli zvoleni prezidentem jako mladí: Kennedy ve věku 43 let, Obama ve věku 47 let oba byli před zvolením senátoři: Kennedy za Massachusetts, Obama za Illinois prolomili historická tabu: Kennedy byl prvním katolíkem, Obama bude prvním Afroameričanem v Bílém domě vybrali si zkušeného viceprezidenta: Kennedy Lyndona Johnsona, Obama Joea Bidena zdědili dlouhodobé konflikty: Kennedy Vietnam a Berlín, Obama Afghánistán a Irák
V čem se liší? Kennedy patřil do bohatého rodiného klanu, Obama pochází z chudších poměrů Kennedyho zájmem byla zahraniční politika, Obamovi v této oblasti jeho kritici vyčítají nezkušenost Kennedy ve volbách nad Richardem Nixonem zvítězil jen těsně, Obama Johna McCaina porazil s pohodlným náskokem
