Mluvčí Libertas.eu Anita Kellyová dnes řekla, že Evropský parlament by měl o statusu hnutí rozhodnout dnes "později během dne". Libertas chce kandidovat do evropského parlamentu v nadcházejících červnových volbách.
Libertas by ihned dostalo 200.000 eur
Pokud europoslanci dnes hnutí uznají jako panevropskou politickou stranu, Libertas bude mít podle irského listu okamžitě nárok na 200.000 eur. Tato částka prý může později vzrůst. Požadavkem, který Libertas splňuje, je, že jejími členy musí být europoslanci nebo členové národních parlamentů nejméně v sedmi členských zemí EU.
V dnešním tiskovém prohlášení Libertas uvádí osm svých členů z osmi členských států unie. Ganley vydal prohlášení, v němž již přivítal nadcházející rozhodnutí Evropského parlamentu coby "další krok kupředu pro evropskou volební kampaň (hnutí) Libertas". Podle něj však hnutí nebude používat peníze, které by mu měl přidělit EP, dokud "nebudeme mít mandát od voličů na to, abychom mohli utrácet peníze daňových poplatníků".
Ganley a Klaus
Irské hnutí by se rozhodnutím europoslanců stalo již jedenáctým takovým uskupením. S Ganleym udržuje kontakty český prezident Václav Klaus, který vyvolal v Irsku rozruch, když se s ním sešel v Dublinu během své loňské listopadové státní návštěvy země. Ganley měl se svým hnutím Libertas velký vliv na odmítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu loni v červnu.
V Irsku se plánuje nové referendum o lisabonské smlouvě, která má reformovat práci a činnost EU. Dohoda, jež zatím úspěšně prošla v parlamentech 25 zemí, může platit v případě, že ji schválí celá sedmadvacítka - kromě Irska chybí také souhlas Česka, které předsedá v tomto pololetí EU. V Polsku pod smlouvou chybí podpis prezidenta. V Německu parlament smlouvu schválil, ale prezident s podpisem čeká na verdikt ústavního soudu, na který se v souvislosti se smlouvou obrátilo několik zákonodárců.
Nová pobočka ve Varšavě
Declan Ganley dnes ve Varšavě otevřel polskou pobočku této organizace. Cílem hnutí je podle něj sdružit polské euroskeptiky, kteří by společně kandidovali v letošních volbách do Evropského parlamentu. Politologové jsou však prozatím k úspěchu uskupení na polské politické scéně skeptičtí.
"Chceme, aby se volby do Evropského parlamentu staly referendem proti nedemokratické Evropské komisi a lisabonské smlouvě," prohlásil irský milionář Ganley na tiskové konferenci. Založení polské odnože organizace je tak podle něj důkazem, že Libertas je skutečně nadnárodním evropským politickým hnutím. Ganley novinářům rovněž řekl, že vytvořením poboček v různých zemích EU chce dát obyvatelům šanci na vytvoření silné a demokratické Evropy.
Ganley uvedl, že v Polsku jedná s mnoha stranami, s nimiž by mohlo hnutí Libertas v červnových volbách spolupracovat, ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo. Jednou z nich je i nová nacionálně katolická strana Vpřed, Polsko! (Naprzód Polsko!), které vyjádřil písemnou podporu i český prezident Václav Klaus. Strana spojila bývalé členy ultrakatolické Ligy polských rodin a příznivce katolického Radia Maryja.
Libertas by ihned dostalo 200.000 eur
Pokud europoslanci dnes hnutí uznají jako panevropskou politickou stranu, Libertas bude mít podle irského listu okamžitě nárok na 200.000 eur. Tato částka prý může později vzrůst. Požadavkem, který Libertas splňuje, je, že jejími členy musí být europoslanci nebo členové národních parlamentů nejméně v sedmi členských zemí EU.
V dnešním tiskovém prohlášení Libertas uvádí osm svých členů z osmi členských států unie. Ganley vydal prohlášení, v němž již přivítal nadcházející rozhodnutí Evropského parlamentu coby "další krok kupředu pro evropskou volební kampaň (hnutí) Libertas". Podle něj však hnutí nebude používat peníze, které by mu měl přidělit EP, dokud "nebudeme mít mandát od voličů na to, abychom mohli utrácet peníze daňových poplatníků".
Ganley a Klaus
Irské hnutí by se rozhodnutím europoslanců stalo již jedenáctým takovým uskupením. S Ganleym udržuje kontakty český prezident Václav Klaus, který vyvolal v Irsku rozruch, když se s ním sešel v Dublinu během své loňské listopadové státní návštěvy země. Ganley měl se svým hnutím Libertas velký vliv na odmítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu loni v červnu.
V Irsku se plánuje nové referendum o lisabonské smlouvě, která má reformovat práci a činnost EU. Dohoda, jež zatím úspěšně prošla v parlamentech 25 zemí, může platit v případě, že ji schválí celá sedmadvacítka - kromě Irska chybí také souhlas Česka, které předsedá v tomto pololetí EU. V Polsku pod smlouvou chybí podpis prezidenta. V Německu parlament smlouvu schválil, ale prezident s podpisem čeká na verdikt ústavního soudu, na který se v souvislosti se smlouvou obrátilo několik zákonodárců.
Nová pobočka ve Varšavě
Declan Ganley dnes ve Varšavě otevřel polskou pobočku této organizace. Cílem hnutí je podle něj sdružit polské euroskeptiky, kteří by společně kandidovali v letošních volbách do Evropského parlamentu. Politologové jsou však prozatím k úspěchu uskupení na polské politické scéně skeptičtí.
"Chceme, aby se volby do Evropského parlamentu staly referendem proti nedemokratické Evropské komisi a lisabonské smlouvě," prohlásil irský milionář Ganley na tiskové konferenci. Založení polské odnože organizace je tak podle něj důkazem, že Libertas je skutečně nadnárodním evropským politickým hnutím. Ganley novinářům rovněž řekl, že vytvořením poboček v různých zemích EU chce dát obyvatelům šanci na vytvoření silné a demokratické Evropy.
Ganley uvedl, že v Polsku jedná s mnoha stranami, s nimiž by mohlo hnutí Libertas v červnových volbách spolupracovat, ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo. Jednou z nich je i nová nacionálně katolická strana Vpřed, Polsko! (Naprzód Polsko!), které vyjádřil písemnou podporu i český prezident Václav Klaus. Strana spojila bývalé členy ultrakatolické Ligy polských rodin a příznivce katolického Radia Maryja.
