"Poprosil jsem pana prezidenta, aby tuto cestu ještě uvážil," řekl Gašparovič novinářům po setkání s velvyslancem. Pokud maďarská hlava státu na Slovensko dnes přece jen přijede, bude to mít spíš negativní než pozitivní následky pro vztahy obou zemí, dodal. Maďarský velvyslanec se k požadavku slovenského prezidenta před novináři nevyjádřil.
Už v předchozích dnech přitom Gašparovič spolu s premiérem Robertem Ficem a předsedou parlamentu Pavlem Paškem prohlásili, že Sólyom dnes na Slovensku "není vítaným hostem".
Rovněž ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák nedoporučil maďarskému prezidentovi soukromou návštěvu země, plánovanou na dnešek. Lajčák to řekl velvyslanci Heizerovi ve čtvrtek večer. Podle tiskového odboru slovenského ministerstva prohlásil, že návštěva ublíží slovensko-maďarským vztahům.
Na dnešní podvečer plánovaná návštěva maďarského prezidenta v Komárně, během které má odhalit sochu uherského krále Štěpána I., přiostřila už i tak léta napjaté vztahy mezi Bratislavou a Budapeští. Podunajské Komárno leží v jihoslovenské oblasti s početnou maďarskou menšinou.
Slovenský premiér, předseda parlamentu i prezident ve společném prohlášení už ve středu zdůraznili, že Sólyom není vítaným hostem v den 41. výročí okupace Československa, na které se 21. srpna 1968 podílela i maďarská armáda.
Ke kritice návštěvy se přidaly i menší koaliční strany LS-HZDS a SNS. Naopak maďarské hlavy státu se zastali politici zastupující zájmy zhruba půlmiliónové maďarské menšiny na Slovensku.
Maďarský prezident soukromě Slovensko navštívil také koncem roku 2007 a už tehdy to vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Bratislavou a Budapeští.
Tradičně komplikované vztahy mezi oběma státy se zhoršily po vytvoření slovenské vlády v roce 2006, jejíž součástí se stala z nacionalismu obviňovaná Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota se v minulosti nejednou hanlivě vyjádřil proti Maďarsku.
Nevoli mezi slovenskými politiky pro změnu vyvolalo například založení polovojenské extremistické organizace Maďarská garda.
