Obama v noci z dneška na středu SEČ oznámí detaily další strategie v této asijské zemi. Podle informací, které se již dostaly na veřejnost, bude její součástí vyslání dalších asi 30.000 vojáků. Americký prezident prý ale také nastíní časový horizont, do kdy chtějí USA skončit své angažmá v Afghánistánu.
Podle The New York Times dosavadní úvahy o nových posilách v Afghánistánu počítaly spíš s tím, že rozmístění dalších vojáků bude trvat další rok. Obama však údajně rozhodl, že nynější situace vyžaduje rychlejší rozmístění.
Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs v pondělí uvedl, že Obama již vydal rozkaz vyslat do Afghánistánu více vojáků. Stalo se tak v neděli večer na utajované schůzce s veliteli amerických ozbrojených sil. Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení Talibanu s pomocí americké invaze v roce 2001.
S potenciálními novými posilami by měl mít americký kontingent v Afghánistánu asi 100.000 mužů a žen. Hlavní Obamův záměr podle listu je zabránit teroristické síti Al-Káida, která v Afghánistánu údajně připravovala útoky proti USA z 11. září 2001, v návratu do země. Posily by také měly Talibáncům zabránit v tom, aby se jim podařilo svrhnout místní vládu.
Nově vyslaní američtí vojáci prý budou zabezpečovat důležitá afghánská města jako Kandahár a Chóst. V těchto městech na jihu, respektive na východě země mají Talibanci v současnosti velký vliv. Američané prý při své misi budou úzce spolupracovat s afghánskými vojáky.
Většina Američanů si myslí, že to nemá cenu
Obama prý chce omezit moc a akceschopnost Talibanu. To by mělo pomoci Američanům získat čas na vycvičení afghánských vojenských sil i na posílení moci místních úřadů. O to Američané usilují již od začátku konfliktu před osmi lety, zatím však nebyli dostatečně úspěšní. Pro Obamu je rozhodnutí o nové strategii v Afghánistánu velkým rizikem.
Prezidentovo dlouhé rozhodování se vedle vysoké nezaměstnanosti a kontroverzní zdravotní reformy považuje za jednu z příčin poklesu jeho popularity, která se podle výzkumů nedávno poprvé ocitla pod 50 procenty. Průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, že většina obyvatel USA si myslí, že v konfliktu již nemá cenu pokračovat.
