O deklaraci jednali srbští poslanci 13 hodin a nakonec pro ni hlasovalo 127 z 250 členů parlamentu. Dokument sice neoznačuje masakr za genocidu, jak je to běžné v západních zemích, přesto ale podle AP znamená výrazný posun Bělehradu od pozic, které zastával bývalý prezident a srbský nacionalista Slobodan Miloševič.
"Touto deklarací očistíme tvář národa," řekla během celodenní debaty v parlamentu vládní poslankyně Jelena Trivianová. Naproti tomu opoziční poslanci označovali deklaraci za ostudnou a
nespravedlivou. "Proč chcete poznamenat budoucí generace něčím, co nikdy nebudou moct smýt?" ptal se opoziční poslanec Velimir Ilič.
Do východobosenské Srebrenice, kterou OSN během bosenské války prohlásila za chráněnou oblast, se uchýlily tisíce bosenských Muslimů. Nizozemské jednotky, které měly z pověření OSN Srebrenici na starosti, ji ale v červenci 1995 nedokázaly ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak 8000 muslimských mužů a chlapců pobily.
Za hlavního iniciátora tohoto největšího válečného zločinu v Evropě od konce druhé světové války je považován bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, který se zřejmě stále skrývá v Srbsku. Jeho vydání před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii je jednou z podmínek pro přibližování Bělehradu k Evropské unii.
Památník obětem masakru ve Srebrenici foto: Lidové noviny
