Po pláži, na kterou svítí jarní slunce, se procházejí první výletníci. Ulice jsou ale stále poloprázdné, parkovací automaty ještě nefungují, všechny hotely mají volné pokoje a v restauracích, před nimiž už za měsíc budou lidé stát fronty, si rozhodně nemusíte předem rezervovat stůl. Prostě typické probouzející se lázně před sezonou.
Jen v jedné ulici se ale v těchto dnech nedá zaparkovat a směřují tam lidé ze Sopot, ale i sousedních měst Gdaňsk a Gdyně. Ulice Armii Krakowej, uprostřed vilové čtvrti v mírném svahu nad Sopoty, kde, jak říká taxikář, "vždy bydleli ti lepší lidé". Okrový rohový vysoký čtyřpatrový dům s číslem padesát pět se stal od soboty poutním místem zdejších obyvatel, druhým po prezidentském paláci ve Varšavě. Dům, kterému tady v Sopotech nikdo neřekne jinak než dům Kaczynských.
Je to téměř stejný obrázek jako v okolí prezidentského paláce, kam se v těchto dnech přicházejí poklonit manželům Kaczynským tisíce Poláků. Stejný obrázek, jen v "lidštějších" rozměrech. Svící a květin nejsou desetitisíce, ale "jen" tisíce. Lidí nejsou davy, ale ulicí, která byla uzavřena pro dopravu, přichází lidé po malých skupinkách i nyní, pět dní po katastrofě.
Nenajdete tu dodávky prodejců plné kahanů a svíček ani narychlo postavené stánky květinářů. Každý si je koupil sám už před cestou k domu Kaczynských. Zatímco ve Varšavě na vás udělá dojem moře svící a květů, tady máte čas na detaily. Na to, přečíst si dětskou rukou na čtvrtce napsáno "Je nám po vás smutno, pane prezidente" či si prohlédnout obrázek s andělíčkem a srdcem.
Další podrobnosti a zajímavé čtení o Kalouskovi si přečtěte v novinách
