Součástí fáze očekávání jsou však také názory, které na webových stránkách listu The New York Times prezentoval bývalý americký velvyslanec v Izraeli Martin Indyk. Právě jeho pohledu na blízkovýchodní problematiku věnuji velkou část dnešní trafiky.
Indyk se ve Spojených státech zařadil mezi přední experty na Blízký východ. V Izraeli sloužil za prezidenta Billa Clintona a nyní pracuje v Brookings Institution, v jednom z nejstarších washingtonských think tanků. Indyk tvrdí, že oproti minulosti existuje hned několik faktorů, které vzbuzují optimismus na vyřešení vleklého sporu. Zaprvé v současnosti násilí v regionu pokleslo na minimum, což může během jednání představitelů obou států zvětšit prostor k ústupkům. Ještě v roce 2002 bylo zabito 452 izraelských civilistů, zatímco tento rok to jsou jen dva.
Druhým pozitivním předpokladem podle Indyka je i dočasné moratorium na budování židovských osad na západním břehu, které loni vyhlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jako problém - nikoli však neřešitelný - Indyk vidí to, že platnost moratoria má skončit 26. září. Třetí výhodu představuje prý to, že obě strany podporují tzv. "dvoustátní" řešení, v rámci kterého by kromě Izraele měl vzniknout i životaschopný arabský stát. Přispívá k tomu údajně i prostá skutečnost, že Arabové a Izraelci jsou již vleklým konfliktem unaveni.
A nakonec se Indyk domnívá, že již v minulosti byly vyřešené některé technické otázky. Úspěch jednání tedy bude záležet především na schopnostech jednotlivých lídrů. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás tak bude muset mít dost odvahy, aby obhájil nutné ústupky, například v otázce tzv. práva na návrat do Izraele. Naopak Netanjahu bude muset mimo jiné akceptovat, že palestinské hlavní město bude ve východním Jeruzalémě. Původní článek najdete zde.
V Izraeli dnešní přehled tisku rovnou zakončíme. Tamní deník Haarec se ve svém redakčním komentáři vrací k tomu, že na severu země začne program, v rámci kterého by na státních školách byla povinná výuka arabštiny. Arabská menšina tvoří jednu pětinu obyvatel Izraele a list proto považuje takové rozhodnutí za důležité. Mohlo by prý posloužit k tomu, že se zmenší nepřátelství k arabštině a obě části obyvatelstva budou mít k sobě blíž. Celý článek čtěte zde.
