Agentura AP napsala, že delegáti hledají "tvořivý jazyk", aby v závěrečných dokumentech smířili nesmiřitelné a získali rok času až do příští konference v Durbanu v Jihoafrické republice.
Ve hře je dohoda, která by nahradila takzvaný Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, jehož platnost vyprší v roce 2012. Po dvanácti dnech jednání delegátů 194 zemí se nezdá, že by dohoda byla na obzoru.
Podle AP se bude považovat za úspěch, když se dohodne vytvoření fondu ve výši 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun) ročně pro rozvojové země, aby se mohly vypořádávat s důsledky oteplování ovzduší, které je ohrožují, a přecházet k "čistším" technologiím. Možná je také dohoda o ochraně tropických pralesů.
Kjótský protokol zavazoval 37 signatářských zemí, vesměs průmyslových mocností, ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2012 na úroveň o 5,2 procenta nižší, než tomu bylo v roce 1990. Nepodepsaly ho ale Spojené státy, největší znečišťovatel ovzduší, ani (mimo jiné) nově nastupující hospodářské velmoci Čína a Indie, které jsou jim ve věci znečišťování v patách.
Japonsko, Kanada a Rusko daly v Cancúnu najevo, že dohodu neprodlouží, pokud se další země rovněž nezavážou k omezování emisí. Japonsko jmenovalo konkrétně Spojené státy, Indii a Čínu.
USA prohlásily, že se k nástupci Kjótského protokolu nepřipojí, pokud nebudou uzavřeny vyvážené dohody zavazující všechny země.
Chudé státy trvají na tom, že než přistoupí na omezování emisí, které je nákladné a v němž vidí podvazování svého hospodářského rozvoje, musejí Kjótský protokol prodloužit bohaté země, které vypouštějí skleníkové plyny do ovzduší už od průmyslové revoluce, a jsou tak za oteplování planety zvlášť odpovědny.
Tento postoj zastává i Čína. Indie, která dosud pevné závazky ohledně snižování emisí odmítala, ale v Cancúnu uvedla, že by na ně případně mohla přistoupit. To by mohlo jednání napomoci, uvedl Reuters, který ale zároveň citoval názor jednoho z předních účastníků, že je těžké říct, zda dnes bude dosaženo dohody.
