Lidovky.cz

Mubarak chce zůstat u moci do podzimu. Demonstranti zaplavili ulice

Evropa

  17:00aktualizováno  2. února 7:16
KÁHIRA - Egyptská opozice uspořádala v Káhiře mohutnou protivládní demonstraci za účasti několika set tisíc lidí a poprvé konkretizovala požadavky vůči slábnoucímu režimu prezidenta Husního Mubaraka. Ten oznámil, že nebude kandidovat v podzimních volbách, do té doby však ale chce zůstat u moci.

Na masové demonstraci proti režimu egyptského prezidenta Mubaraka se na káhirském náměstí At Tahir sešlo několik set tisíc lidí. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Mubarak večer vystoupil v televizním projevu k národu, kde svůj krok zdůvodnil potřebou zajistit bezpečnost země a jejích občanů. Demonstranty v ulicích to však neuklidnilo. Mubarakovi končí řádný mandát koncem roku. Prezidentské volby se mají podle současného harmonogramu konat v září.

Projev Husního Mubaraka v televizi

"Mojí hlavní prioritou je obnovit v naší zemi pokoj a pořádek, zajistit pokojné předání vedení a zajistit, aby odpovědnost převzal ten, jehož si egyptský lid vybere v příštích volbách, ať už to bude kdokoli. Já se znovu ucházet o zvolení nechystám," prohlásil Mubarak. Hlava státu rovněž slíbila řady reforem, a to včetně soudnictví v zájmu boje proti korupci.

Organizátoři demonstrací a formující se politická opozice v čele s bývalým vysokým diplomatem v OSN a nositelem Nobelovy ceny za mír Muhammadem Baradejem nicméně požadují prezidentovu okamžitou demisi. Ultimátum platí do pátku, který byl už nazván "Dnem odchodu". Následovat by mělo rozpuštění parlamentu, změna ústavy a svobodné prezidentské a parlamentní volby.

"Husní Mubarak, jenž k vám dnes hovoří, je hrdý na to, čeho dosáhl během let služby Egyptu a jeho lidu," prohlásil prezident v televizním vystoupení. "Toto je má země. Tady jsem žil, bojoval jsem a bránil jsem její území, suverenitu a zájmy, a zemřu na její půdě," citovala Mubaraka agentura Reuters.

Demonstrace v Káhiře

Protestní demonstrace, které se podle odhadů agentur zúčastnilo v Káhiře a dalších městech od 200.000 do dvou milionů lidí, dostala již o den dříve název "milionový pochod". Organizátoři protestů, povzbuzení rostoucí účastí na manifestacích a ujištěním armády, že proti nenásilným projevům odporu nebude zasahovat, chtěli položit další důraz na nekompromisní požadavek, aby se Mubarak vzdal moci. Baradej se k tomuto postoji připojil prohlášením, že dokud prezident neodstoupí, nebude možné zahájit dialog s opozicí.


Většina protestujících zamířila na náměstí Tahrír (Osvobození), které bylo i v předchozích sedmi dnech hlavním dějištěm demonstrací, které si zatím vyžádaly údajně až 300 mrtvých. Příslib armády, že proti účastníkům protestů nepoužije síly, dodal podle pozorovatelů lidem odvahy, aby se na demonstraci objevili ve větším počtu.

Shromáždění třímali státní vlajky a skandovali slogany proti režimu a Mubarakovi. "Mubaraku běž pryč do Saúdské (Arábie) nebo Bahrajnu" a "Nechceme tě, nechceme tě", ozývalo se z davu protestujících, jejichž počet server BBC označil za největší v moderní egyptské historii. Na dopravních semaforech na náměstí zase visely dvě figury Mubaraka s nápisem: "Chceme postavit vražedného prezidenta před soud".

Čtěte reportáž Petry Procházkové z Káhiry:

Podle dubajské televize Al-Arabíja měli v plánu demonstrovat i stoupenci Mubaraka. Asi 2000 příznivců hlavy státu se sešlo v Káhiře. Potyčky mezi nimi a protivládními demonstranty hlášeny nebyly. Egyptské úřady se protivládním demonstrantům snažily komplikovat přesun.

Egypťané se před tanky fotí.

Přerušeno bylo nejen silniční spojení s Káhirou, ale i s Alexandrií, Suezem nebo Mansúrou, kde také protestují tisíce lidí. Podle DPA se chystá také přerušení mobilního telefonického spojení. Internet v některých místech nefunguje již několikátý den, jinde je dostupný jen sporadicky. Uzavřeny dnes v Káhiře zůstaly i banky, školy a burza. Před pekárnami se tvořily fronty na chleba, jehož cena jde prudce nahoru.

Další tisíce lidí, většinou zahraničních zaměstnanců a turistů, odletělo v úterý z Káhiry na palubách letadel na posílených pravidelných linkách či v mimořádných charterových letech. Káhirské mezinárodní letiště zaplnilo asi 18.000 lidí, z nichž mnohým byly odloženy či zrušeny lety. Potíže mají hlavně domácí aerolinie, jimž vypověděla službu řada posádek.

Čtěte názor Zbyňka Petráčka:

České ministerstvo zahraničí odpoledne vzhledem ke zhoršené dopravní dostupnosti káhirského mezinárodního letiště v důsledku demonstrací a zákazu vycházení doporučilo, aby lidé mající zájem využít čtvrtečního ranního leteckého spoje Českých aerolinií dorazili do odbavovací haly již večer předtím. Doporučilo jim také, aby se vybavili se dostatečným množstvím tekutin a potravin.

Egypt

Asociace cestovních kanceláří ČR projevila obavu, že pokud by současná nepřehledná situace v Egyptě pokračovala až do letní sezony, mohlo by to vést ke krachu některých cestovních kanceláří v Česku. Výpadek letní sezony v Egyptě by navíc mohl zdražit zájezdy do jiných zemí.

Čtěte také:

Dvaaosmdesátiletého Mubaraka, který zemi vládne 30 let, jeho odpůrci obviňují zejména z autoritářské vlády, z ignorování požadavků chudých a z bující korupce. Parlamentní volby z přelomu listopadu a prosince, v nichž podle očekávání drtivě zvítězila vládnoucí strana, byly obecně kritizovány jako zmanipulované. V letošních prezidentských volbách hodlal také Mubarak nepochybně znovu kandidovat a zvítězit, či přepustit místo synovi Gamálovi.


Panák znázorňující prezidenta Mubaraka

"Doufám, že Mubarak odejde a dá lidu šanci. Neočekávám, že chce další krev," podotkl Baradej pro televizi Al-Arabíja k páteční lhůtě, do kdy by podle představ opozice měl Mubarak abdikovat. "Nepřijmeme od něho nic jiného, než že sedne do letadla a odletí z Egypta," prohlásil o Mubarakovi jeden z protestujících.

Čtěte také světovou trafiku:

Muhammad Baradej formuloval i představy následujícího vývoje. V ní jsou zastoupeny dvě desítky organizací, přičemž nejvíce stoupenců mají fundamentalisté. Podle Baradeje by zmíněné úkoly měli splnit buď čerstvě jmenovaný viceprezident Umar Sulajmán nebo jakási tříčlenná prezidentská rada, v níž by byl zástupce armády a dva civilisté.

Demonstrace v Káhiře

K demokratizaci Mubarakovy vlády vyzvaly mimo jiné Spojené státy a Evropská unie. Naproti tomu Írán vyjádřil naději, že protesty v Egyptě povedou k islamizaci Blízkého východu. Z toho má naopak obavy hlavně Izrael, který Mubarakovi jako ručitele míru na Blízkém východě prokazuje zřetelné sympatie.

K hlasům žádajícím změnu se připojila i Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. Ta uvedla, že podle nepotvrzených zpráv při nepokojích v Egyptě zahynulo až 300 lidí, více než 3000 bylo zraněno a další stovky byly zatčeny.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.