Podle něj za 80 procent pouličních krádeží v Paříži mohou rumunští nezletilci, kteří tak pro francouzské úřady představují závažný problém.
Proti takzvané rumunské kriminalitě chce Guéant zahájit kampaň ve spolupráci s rumunskými úřady. Předchozí socialistické vládě vytkl, že do Francie každoročně umožnila přicestovat osmi tisícům nelegálních přistěhovalců.
Tři sta eur pro toho, kdo se vrátí
Francouzské úřady začaly loni v létě s vracením převážně rumunských Romů do vlasti a s likvidací nelegálních táborů v okolí velkých měst. To vyvolalo napětí mezi Paříží a Evropskou komisí, protože Brusel upozorňoval na to, že Francouzi nerespektují evropská pravidla volného pohybu osob. Paříž tehdy argumentovala tím, že se nejedná o vyhošťování.
Paříž těm, kteří se vraceli dobrovolně, dávala na opětovné usazení se doma tři sta eur (asi sedm tisíc dvě stě korun) na dospělou osobu a sto eur (dva tisíce čtyři sta korun) na dítě.
Eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová loni v září prohlásila, že francouzský postup vyvolává dojem, že jsou vyhošťováni občané unijního státu, kteří patří k etnické menšině.
Odhaduje se, že ve zhruba půlmiliardové EU žije kolem deseti až 12 milionů Romů. V unii tak tvoří největší etnickou menšinu. Dvaadvacetimilionové Rumunsko podle oficiálních údajů obývá pět set tisíc Romů. Toto číslo je ale zřejmě značně podhodnocené. Předpokládá se totiž, že jich zde žije asi třikrát více.