Před věznicí, kde byl Davis popraven, se podle agentury AP sešlo na 700 jeho přívrženců, další demonstrace se konala ve Washingtonu.
Věznice v Jacksonu upřesnila, že Davis byl popraven ve středu 23:08 místního času (05:08 SELČ). Poprava se měla původně konat v 01:00 SELČ, ale byla odložena do rozhodnutí federálního Nejvyššího soudu USA, ke kterému se na poslední chvíli obrátili advokáti odsouzeného. Soud po čtyřech hodinách žádost o zastavení popravy zamítl. Také nižší soudy a úřady předchozí žádosti o zrušení popravy vždy zamítly.
Davis trval až do posledních chvil svého života na své nevině. "Jsem nevinen. Vše, oč mohu požádat, je hlubší pohled do mého případu, který nakonec vyjeví pravdu," řekl Davis těsně před popravou smrtící injekcí.
"Prosím rodinu a přátele, aby pokračovali v boji," řekl David, který odmítl poslední vězeňský pokrm a chvíle před popravou věnoval rozloučení s rodinou.
Davis byl v roce 1991 odsouzen za vraždu policisty spáchanou o dva roky dříve. Sedm z devíti svědků však podle amerických médií od té doby buď zcela odvolalo, nebo významně změnilo své výpovědi. Některé z nich prý tehdy policie zastrašovala, navíc se nikdy nepodařilo najít vražednou zbraň a Davise s činem nespojují žádné stopy DNA.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kvůli nejasnostem v případu protestovaly statisíce lidí po celém světě proti vykonání trestu smrti. Ve středu se před věznicí v Jacksonu sešlo na 700 lidí s plakáty s Davisovým portrétem a s transparenty vyzývajícími k zastavení popravy. Na demonstraci dohlížela asi stovka policistů, nemuseli ale zasáhnout. Většina demonstrantů se v tichosti rozešla, když bylo oznámeno vykonání popravy.
Ne všechny ale Davisova smrt zdrtila. Rodina policisty Marka MacPhaila, kterého Davis podle verdiktu soudu zastřelil, přijala zprávu o odsouzencově smrti s ulehčením. "Jsem už otupělá. Nemůžu uvěřit, že se to nakonec přece jen stalo," řekla novinářům matka zastřeleného policisty Anneliese MacPhailová. "Pocity úlevy a smíření, na které jsem celá ta léta čekala, nejspíš přijdou později." O Davisově vině je pevně přesvědčená. "Tvrdí to samé už 22 let. Vím, jak to bylo, může si říkat, co chce," odmítla výhrady aktivistů, kteří důkazy o Davisově vině považují za pochybné.
K přezkoumání rozsudku již dříve vyzvali americkou justici nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, papež Benedikt XVI. nebo generální tajemník Rady Evropy Thornbjörn Jagland.
Odpůrci trestu smrti poté, co byl Troy Davis popraven
Bývalý americký prezident James Carter, který se za Davisovo omilostnění rovněž výrazně angažoval, vydal po popravě prohlášení, v němž vyzval k úplnému zákazu trestů smrti. "Může-li být jeden z našich občanů popraven na pozadí tolika pochybností o jeho vině, pak je jasné, že institut trestu smrti je v naší zemi nespravedlivý a zastaralý," napsal Carter.
K Davisově kauze se nakonec vyslovil i Bílý dům, který do okamžiku popravy na výzvy k zásahu nereagoval. Experti se shodují, že možnosti prezidenta Baracka Obamy byly omezené, protože verdikt vynesl soud státu Georgia a neměl federální platnost.
Mluvčí Bílého domu Jay Carney vydal prohlášení, v němž uvedl, že "prezident Obama se zasazuje o přesnost a spravedlnost trestního práva", ale nepřísluší mu, aby "zvažoval jednotlivé případy jako je tento, které spadají do justiční kompetence státu Georgia".
Vykonání rozsudku odsoudila i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. "Americký právní systém se otřásl až do samého základu, když Georgia popravila člověka, který možná byl nevinný. Zabít někoho, když panují tak velké pochybnosti (o vině) je hrozné a znamená to katastrofální selhání justičního systému," uvedla organizace v tiskovém prohlášení.
Davisově smrti přihlíželi jeho příbuzní, ale po usmrcení vězně opustili káznici bez jakéhokoli komentáře.
Archivní fotografie Troye Davise.
