Po masových protivládních demonstracích, které následovaly po loňských parlamentních volbách, Putin vybídl oprostit se od emocí, ukončit politické bitvy a pustit se do společné práce na lepší budoucnosti Ruska. Mezi své priority zařadil i radikální zlepšení podnikatelského a investičního ovzduší v situaci, kdy loni zemi opustil soukromý kapitál ve výši 84 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu Kč), navzdory více než čtyřprocentnímu hospodářskému růstu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Za necelý měsíc, 7. května, se Putin jako nově zvolený prezident vrátí do čela země. V Kremlu má setrvat příštích šest let. Do sněmovny se dostavil k poslednímu vystoupení v roli premiéra se skoro čtvrthodinovým zpožděním a vzápětí v téměř půldruhahodinovém projevu podrobně vyčíslil ekonomické i demografické údaje, svědčící o překonání krize z let 2008 až 2009.
"Rusko se utkalo s bezprecedentní krizí, první v globálním světě, mnohem nebezpečnější, než byla krize roku 1998. Celý svět stál na prahu kardinálních změn. Byla to obrovská výzva pro celou zemi. Kdybychom nedokázali odpovědět, ohrozili bychom nejen ekonomiku a sociální sféru, ale i samu suverenitu země. Ale nezlomili jsme se. Projevili jsme se jako zralý národ s vnitřní silou (...) Rusko nejenže překonalo krizi, ale udělali jsme velký krok dopředu. Jsme silnější než dříve," zdůraznil.
Více než sedm milionů novorozenců za léta 2008 až 2011 a stoupající počet rodin s druhým a třetím potomkem podle Putina dokazují, že ani krize nepřekazila pozitivní demografické trendy, protože lidé věří v budoucnost.
Po celou dobu také reálné příjmy obyvatel neklesaly, ale alespoň trochu rostly. Průměrná mzda se "v reálném vyjádření" zvýšila o 18 procent. Třeba však ještě pracovat nad rozdíly v příjmech, dosahujícími mezi nejbohatšími a nejchudšími až 1600 procent, jakož i přiblížit minimální mzdu životnímu minimu.
Ke strategickým úkolům do příštích let Putin zařadil i další demografický rozvoj, včetně snižování úmrtnosti a prodlužování průměrného věku, návratu k základním morálním hodnotám či potírání alkoholismu, kouření a narkotik, připravujících každým rokem o život půl milionu Rusů.
K prioritám zařadil i rozvoj Sibiře a Dálného východu. Potvrdil také předvolební slib vytvořit 25 milionů kvalitativně nových pracovních míst - i díky jim má průměrná mzda k roku 2020 vzrůst o 160-170 procent. Vybídl také k budování "nové ekonomiky" schopné odolat jakýmkoliv vnějším šokům a k posílení Ruska ve světě, především cestou euroasijské integrace, přičemž k Rusku, Bělorusku a Kazachstánu by se měli přidat i další partneři.
Rusko má také udělat "sto kroků kupředu" ve zlepšení investičního a podnikatelského ovzduší, aby na mezinárodním žebříčku postoupilo ze 120. na 20. příčku, tedy na úroveň Japonska či Lotyšska, zatímco nyní zaostává i za Běloruskem a Kazachstánem.
Na Putina před sněmovnou čekal i hlouček demonstrantů, avšak připravená policie hned asi desítku aktivistů zatkla, včetně předáka Levé fronty Sergeje Udalcova. Za porušení veřejného pořádku jim nejspíš hrozí pokuta.
