Obama ztratil okázalého, někdy chaotického, ale rozhodně důvěryhodného partnera v Nicolasovi Sarkozym, když si Francie vybrala Françoise Hollandea, svého prvního socialistického prezidenta za poslední desetiletí, aby ji vytáhl z krize.
Sarkozy se tak v neděli připojil k britskému Gordonu Brownovi, italskému Silviovi Berlusconimu, irskému Brianu Cowenovi a k vůdcům Dánska, Španělska, Portugalska i Slovenska, kteří se museli sbalit od roku 2009, kdy Obama nastoupil do úřadu.
Jakkoli každé volby odrážely unikátní národní faktory, tito nejvyšší představitelé zaplatili za svá selhání v zápasu s největší ekonomickou krizí od 30. let minulého století. A na Obamu nyní čeká boj v listopadových volbách, které rozhodnou, zda ho "velká recese" nepošle zpátky do Chicaga po jediném mandátu stráveném v Bílém domě.
Jedna univerzální pravda, která platí o volbách
Čelí přitom stejným problémům jako jeho evropští kolegové: vysoké míře nezaměstnanosti, pomalému ekonomickému růstu, bobtnajícímu národnímu dluhu a všudypřítomnému pesimismu střední třídy. Nejzranitelnější místo z hlediska voleb přitom pro Obamu představují ekonomické potíže a schopnost Evropy poškodit křehké americké zotavování.
"Existuje jedna univerzální pravda, která platí o volbách. Jsou o ekonomice, o tom, jak ji lidé vnímají, jestli jde k lepšímu nebo k horšímu," řekla Heather Conleyová ze Střediska pro strategické a mezinárodní studie.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle posledního průzkumu zveřejněného v pondělí vedl Obama nad svým republikánským oponentem Mittem Romneym v takových otázkách, jako je zahraniční politika, střední třída či hodnoty. Pokud jde o ekonomiku, je to stále na vážkách. Obama mírně vede, pokud jde o to, kdo lépe vytvoří pracovní příležitosti. Romney je lehce napřed v otázce, kdo by se o ekonomiku lépe staral.
Ačkoli se růst pracovních míst zpomaluje - za minulý měsíc vzniklo jen 115.000 nových pozic -, nezaměstnanost se ani zdaleka neblíží evropským proporcím. A na rozdíl od evropských zemí klouzajících zpátky do recese americké hospodářství stále roste, byť jen o 2,2 procenta v letošním prvním čtvrtletí.
Dante Scala, profesor Newhampshirské univerzity, řekl, že není jasné, zda Obama od voličů dostane propustku k dalšímu mandátu, třebaže krize začala už před jeho nástupem do úřadu. "V politologické literatuře je dost dobře zdokumentováno, že je to obvykle současný držitel úřadu, nikoli předchozí držitel úřadu, kdo nese u voleb břemeno slabé ekonomiky," prohlásil Scala. "Budou američtí voliči ochotní zavzpomínat o čtyři roky zpátky a říci si: 'Jo, věci v roce 2008 byly fakt zlé a teď jsou o něco lepší'? Politologové nijak zvlášť nevěří na to, že by voliči měli příliš dlouhou paměť," dodal.
