Televizní debut devatenáctileté Svetlany Kuricynové, do kterého přibrala bouřliváka ruské politiky Vladimira Žirinovského a pár popových hvězdiček, sledovalo v sobotu večer v Moskvě skoro 360 tisíc lidí. Mnohem více, než dokázala přilákat populární soutěž "Chcete být milionářem?" či jiné pořady. Údaje o sledovanosti z dalších končin Ruska ještě nejsou k dispozici. "Svetlana je perspektivní a nerozmazlený talent. Je na ní vidět, že touží pracovat," pochvaluje si novou akvizici ředitel NTV Vladimir Kulistikov. Prý jen záleží na další sledovanosti, zda se spolupráce vyvine v dlouhodobější záležitost.
Ohlasy kritiků jsou zničující. "Tu husu vykopli nahoru k potěše publika," usoudil v listu Izvestija analytik Andrej Mirošenko. Roli "prosťáčka" sice s úspěchem využívali i mnozí další, od Voltaira po Pierra Richarda z francouzských komedií, ale obvykle za účelem tepat do mravů vyšší společnosti. "Bylo to vymyšleno hodně hustě, ale provedeno hrozně špatně," míní další expert Vasilij Gatov.
'Oséváme více půdy. Žito a vše takové'
Dívčina z oblastního města Ivanovo, ležícího severovýchodně od Moskvy, se proslavila loni v prosinci po celé zemi svými výroky před kamerou po demonstraci mládežníků na podporu tehdejšího premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina. Prý Putinova strana Jednotné Rusko "udělala hodně pro tuto zemi, dosáhla mnoha úspěchů", "začali jsme se mnohem lépe oblékat a dřív nebylo to, co máme dnes", a taky "oséváme více půdy - žito a vše takové, zdravotnictví je dobré a s byty není žádný problém". Od té doby se pro dívku vžila přezdívka "Sveta z Ivanova". Z obrazovek se naopak vytratila populární moderátorka Ksenija Sobčaková.
Televizní sláva skandály opředené dcery zesnulého petrohradského starosty Anatolije Sobčaka, pod jehož patronátem začínal Putin politickou kariéru, začala pohasínat, jakmile projevila sympatie k opozičním demonstrantům. V pondělí přišla i o show o modelkách na hudební stanici Muz-TV, prý "formát pořadu přestal vyhovovat".
Opoziční moderátoři z obrazovek mizí
Sobčaková je nejznámější, nikoliv však ojedinělý případ zmizení z obrazovek od Putinova návratu do Kremlu. Skončil i projekt internetové televize liberálního deníku Kommersant. Oficiálně se hovoří o prodělečnosti, neoficiálně o tlaku na vlastníka, oceláře Ališera Usmanova, podle časopisu Forbes nejbohatšího Rusa se jměním více než 18 miliard dolarů (asi 380 miliard Kč). "Je tu nařízení vrátit se do roku 2007," řekl komentátor Konstantin Eggert listu The Moscow Times o staronových nových poměrech za staronového prezidenta.
Celostátní televize jsou považovány za jednu z hlavních opor Putinova režimu. Ale Rusové už obrazovkám nevěří tolik jako v nedávné minulosti. Podle průzkumu společnosti Synovate Comcon vysílání za objektivní nyní považuje jen 35 procent dotázaných, a to se jeví jako historické minimum. Televizi v důvěryhodnosti po letech dostihla tištěná média a poprvé ji předstihl internet. Ten je ale mnohem méně dostupný než televizní signál.
