Kancelář Člověka v tísni sídlí asi pět kilometrů od syrských hranic a slouží jako logistické centrum, ze kterého se rozváží humanitární pomoc do středisek v Aleppu a Latákie. I když naložené kamiony na hranicích občas zdrží byrokracie, je to jediná možnost, jak do Sýrie dopravit základní potraviny. Těch se v zemi zmítané válkou totiž zoufale nedostává.
"V Sýrii už pomalu neplatí peníze. Lidé si za ně nemají co koupit, a tak tu funguje spíš směnný obchod," řekla v telefonickém rozhovoru serveru Lidovky.cz Jitka Škovránková.
Po dvou dnech vyjednávání s tureckými celníky se jejímu týmu podařilo dostat 20 tun mouky do Aleppa. Hned ve čtvrtek tamní pekárna začne péct chleba, který nejchudším rodinám rozdají Syřané, které pro Člověka v tísni v Aleppu pracují.
Jak pomoci?Pomoc je možné posílat přímo na konto sbírky SOS Sýrie 92329232/0300 organizace Člověk v tísni nebo pomocí DMS ve tvaru "DMS SYRIE" na číslo 87777 |
"Chléb je teď k dostání jednou za tři až pět dní, za cenu čtyřnásobnou oproti normálu. Hlavním úkolem našich lidí v Alpeppu je zajistit, aby místní počkali, až na ně přijde řada, a nepřebíhali půl kilometru vzdálenou bojovou linii, tak jak to v zoufalství někdy dělají," říká Škovránková a dodává, že náklad s moukou a dekami úspěšně dorazil i do Latákie. Na místo ho muselo dopravit šest traktorů, protože vytrvalé deště spláchly přístupovou cestu.
Kvůli chlebu riskují život |
Tisíce uprchlíků se tísní na hranicích
Kromě míst, kde se bojuje, je situace zoufalá také na hranicích. Podle Škovránkové u tureckých hranic čeká na 20 tisíc lidí. Turci každých deset dní pustí kolem 250 uprchlíků, protože tábory na turecké straně jsou zcela přeplněné. "V noci je kolem osmi stupňů. Lidé se zahřívají v provizorních příbytcích. Je to zoufalá situace, ale na druhou stranu, jsou v bezpečí. Lidem v Aleppu jde o život," říká Škovránková.
A dodává, že si na Vánoce v České republice sotva vzpomene. Štědrý den muslimové neslaví. Nejpodobnější vánočním svátkům je oslava konce Ramadánu zvaná Eid Al Fitr, která na letošek připadla na srpen. Slavilo se ale uprostřed války, oba znepřátelené tábory se sice dohodly na několikadenním příměří, další ostřelování bylo ale slyšet sotva pár minut od vyhlášení klidu zbraní a na mnoha místech oslavy zahalil dým hořících domů.