Spojené státy hledají spojence. Zůstanou samy?

Vláda Davida Camerona byla až dosud považována za stoupence zásahu proti režimu Bašára Asada, kterého syrská opozice a některé západní státy obviňují z chemického útoku proti vlastnímu obyvatelstvu. Po včerejším hlasování na půdě britského parlamentu se však situace zcela změnila, Británie se nebude podílet na případné intervenci v Sýrii.

"Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboká nedůvěra k angažování se na Blízkém východu," řekl Hammond v nočním programu televize BBC.

Spojené státy nevyloučily jednostrannou akci

Bílý dům mezitím nevyloučil možnost jednostranné akce, když potvrdil, že Barack Obama rozhodne o postupu v syrské otázce v zájmu Spojených států. "Spojené státy budou dále konzultovat (syrskou krizi) s britskou vládu jako s jedním z našich nejbližších spojenců a přátel..., ale rozhodnutí prezidenta Obamy se budou řídit tím, co je v zájmu USA," uvedla mluvčí pro otázky národní bezpečnosti Caitlin Haydenová.

Americký ministr obrany Chuck Hagel na tiskové konferenci v Manile nicméně uvedl, že USA budou nadále usilovat o vytvoření "mezinárodní koalice", která by odpověděla na útok chemickými zbraněmi proti civilistům v Sýrii.

Syrští uprchlíci překračují turecké hranice.

Francie nenechá chemický útok bez trestu

Nesouhlas britského parlamentu s vojenským úderem proti Sýrii neovlivní vůli Paříže potrestat syrský režim Bašára Asada za očividný chemický útok proti civilistům. V rozhovoru s listem Le Monde to prohlásil francouzský prezident François Hollande.

"Chemický masakr u Damašku nemůže a nesmí zůstat nepotrestán," řekl Hollande. Dodal také, že podporuje "tvrdou" odvetnou akci za útok, který na Syřanech napáchal "nenapravitelné" škody. V této věci chce Francie spolupracovat se svými spojenci.

Každá země má podle francouzského prezidenta svrchované právo rozhodnout se, zda se zúčastní operace, nebo ne. "To platí i pro Británii a pro Francii," řekl.

Syrská opoziční armáda v Deir al-Zor

Německo chce najít diplomatické řešení

Berlín v pátek opět prohlásil, že nemá v plánu se do koalice pro zásah v Sýrii zapojit. Již ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že je třeba najít diplomatické řešení.

Německý ministr Guido Westerwelle v pátek řekl, že Berlín o účast na případné vojenské kampani nebyl požádán a že o takovém kroku sám ani neuvažuje. Dodal, že Německo usiluje o to, aby Rada bezpečnosti OSN zaujala ke krizi v této blízkovýchodní zemi společné stanovisko.

Demonstranti podporují Asada při průvodu Jordánským Ammanem.

Rusko si myslí, že je intervence riziková

Postoj britského parlamentu podle zahraničněpolitického poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova ukázal rostoucí pochopení rizik, které z intervence plynou. Ušakov je přesvědčen, že hlasování v Británii odráží postoj v celé Evropě.

Polsko se úderu účastnit nehodlá

Již ve čtvrtek telefonoval americký ministr zahraničí John Kerry svému polskému protějšku Radoslawu Sikorskému, aby zdůraznil význam vojenského zásahu, uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Varšava ale již dříve oznámila, že se na úderu podílet nehodlá, toto stanovisko podle APA stále platí. Vojenskou intervenci odmítá také Česko, které podporuje diplomatické řešení.

Asadovi stoupenci při demonstraci v Ammanu, hlavním městě Jordánska.

Zásah podporuje Turecko i Kosovo

Ochotu zasáhnout již dříve oznámilo Turecko. Pro zásah je podle APA také Kosovo, které označilo situaci v Sýrii za podobnou v Kosovu před 15 lety, kdy toto území kontroloval Bělehrad. Tehdy NATO zasáhlo bez mandátu OSN.

Syrskou opozici postoj Británie nepřekvapil

Postoj britského parlamentu předsedu syrské opoziční koalice Ahmada Džarbu nepřekvapil. Prohlásil to v pátečním rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter a dodal, že nesouhlas Britů s vojenskou akcí nemůže dalším spojencům zabránit v tom, aby zasáhli. Mezinárodní útok označil za "morální odpovědnost".