Lidovky.cz

Kontroverzní referendum zahájeno. Na Krymu se hlasuje o připojení k Rusku

USA

  9:18aktualizováno  9:42
SIMFEROPOL - Na Krymu začalo referendum, které má potvrdit rozhodnutí tamního parlamentu z 6. března o připojení k Rusku. Výsledek hlasování, jehož legitimitu neuznává Kyjev ani západní státy, je kvůli převážně ruskojazyčnému obyvatelstvu a přítomnosti ruských ozbrojených sil předem daný.

Šéfka volební komise kontroluje volební místnost před otevřením. foto: ČTK

Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak Západu. Odmítla ale od něj ustoupit bez ohledu na možné sankce. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou Spojené státy a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně v sobotním telefonickém rozhovoru s Kerrym trval na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem. Podle prohlášení zveřejněného v neděli na webu ministerstva zároveň uvedl, že výsledky hlasování by měly být "výchozím bodem pro určení budoucnosti poloostrova".

ČTĚTE TAKÉ:

Hlasovací střediska se otevřela v 7:00 SEČ a zůstanou otevřená do 19:00 SEČ. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno.

Fronty před hlasovacími středisky

V Sevastopolu, kde má základnu pronajatou od Ukrajiny ruská černomořská flotila, se podle agentury AP vytvořily fronty čekajících voličů ještě před otevřením hlasovacích středisek. V jednom z nich prý odevzdalo hlas během prvních patnácti minut na 70 lidí.

Podle agentury Interfax je účast po celém městě tak vysoká, že organizátoři předpokládají, že v poledne už odhlasuje většina z 306 000 sevastopolských voličů. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na informace pozorovatelů v různých střediscích uvedla, že velký zájem o referendum je všude na Krymu.

"Dnes je významný den pro celý Krym, Ukrajinu a Rusko," řekla AP jedna z hlasujících Sevastopolanek Manita Meščinovová. "Myslím, že lidé očekávají, že většina bude hlasovat 'ano'. To znamená, že lidé věří... že potřebují být s Ruskem," dodala.

Voliči vybírají ze dvou otázek

Voliči se rozhodují mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

Po otevření volebních středisek přišla podle agentury AFP hlasovat asi dvacítka lidí i v Bachčisaraji, hlavním městě krymských Tatarů, kteří jsou pro setrvání Krymu při Ukrajině.

Krymský poloostrov

Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.