Karadžičovou závěrečnou řečí skončilo řízení před porotou a soudci nyní budou měsíce, možná až rok připravovat rozsudek. Čeká je pečlivé posuzování více než 11 500 předložených dokladů a pročtení desítek tisíc stránek písemných výpovědí. Během procesu, který začal před pěti lety 26. října, vypovídalo celkem téměř 600 svědků obžaloby a obhajoby.
ČTĚTE TAKÉ: |
Někdejší prezident Republiky srbské (RS) je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba má 11 bodů a týká se především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 000 mrtvých.
„Válka se neodehrála, jak jsem chtěl,“ prohlásil Karadžić podle AP. „Byla hrozná a doufejme v Boha, že byla poslední, ale to není v mojí moci,“ dodal. Zopakoval, že za zločiny nenese trestní odpovědnost. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ dušoval se bosenskosrbský exprezident. Ve středu pouze přiznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“.
„Hnací síla etnických čistek“
Žalobce ICTY Alan Tieger v pondělí při své závěrečné řeči prohlásil, že Karadžič „je odpovědný za každou tragédii“, k níž během války v Bosně v letech 1992-1995 došlo. Označil ho přitom za „hnací sílu“ etnických čistek a dalších zločinů a navrhl pro něj trest doživotního odnětí svobody. Obžaloba staví na tom, že srebrenický masakr byl důsledkem a součástí ideologie etnických čistek, k jejímž osnovatelům podle žalobců patřil Karadžić.
    |
Obhajoba ale tvrdí, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. „Ani jeden svědek neřekl, že Radovan Karadžić plánoval, nařídil nebo věděl o popravách zajatců ve Srebrenici,“ uvedl minulý týden před soudci člen právního týmu 69letého Karadžiče Peter Robinson.
Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.
