Prezidentem podepsaný abdikační dopis byl zaslán premiérovi a předsedům obou komor parlamentu. Až jej obdrží, budou prezidentské pravomoci dočasně předány předsedovi Senátu Pietru Grassovi, jak to stanoví italská ústava.
Klíčová role
Devětaosmdesátiletý Napolitano, bývalý komunista, byl prezidentem zvolen poprvé v roce 2006. O druhý mandát se v roce 2013 ucházet nechtěl, ale kvůli svízelné politické situaci, kdy se v parlamentu nedařilo najít potřebnou většinu pro zvolení jeho nástupce, nakonec ke kandidatuře svolil. Sehrál pak klíčovou roli při sestavování vlády po předčasných parlamentních volbách, které skončily patem.
Napolitano se nikdy netajil tím, že svůj druhý sedmiletý mandát v čele země nehodlá dokončit. O své chystané rezignaci otevřeně promluvil před dvěma týdny v novoročním projevu, a jeho odchod se tedy očekával.
VÍCE ZDE: |
Itálii nyní čeká náročná volba nové hlavy státu, jejíž úspěšnost bude záviset na tom, s jakým jménem přijde vládnoucí koalice premiéra Renziho. Pokud se jí pro vybraného kandidáta nepodaří získat dostatečnou podporu, může se situace vyhrotit až k vyvolání předčasných parlamentních voleb.
#BREAKING Italian President Giorgio #Napolitano resigns. Voting for successor expected to start in January. pic.twitter.com/42xftBuv7A
— euronews (@euronews) 14. Leden 2015
Kdo stane v čele Itálie?
O možných favoritech pro prezidentskou volbu italská média spekulují už několik týdnů. Opoziční strana Vzhůru Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho chce navrhnout bývalého předsedu vlády Giuliana Amata. Renziho Demokratická strana zase podle všeho uvažuje o dalším z bývalých premiérů - Romanu Prodim. Renzi se s Prodim sešel před Vánoci, což novináři svorně interpretovali jako náznak, že se o prezidentské kandidatuře jednalo.
Zmiňují se ale i další možní kandidáti, například současný ministr hospodářství Pier Carlo Padoan, guvernér italské centrální banky Ignazio Visco či známý prokurátor Raffaele Cantone. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi naopak kandidaturu odmítl s tím, že jej politika nezajímá.
Volba prezidenta je v Itálii tajná. Hlasuje při ní zhruba tisícovka poslanců, senátorů a zástupců regionů. V prvních třech kolech je ke zvolení potřeba dvoutřetinová většina všech hlasů, v dalších kolech pak už jen prostá většina. Datum volby ještě známo není, bude to ale pravděpodobně někdy v posledních lednových nebo prvních únorových dnech.
Nejdéle sloužící prezidentVizitka italského prezidenta Giorgia Napolitana (89), který setrval ve svém úřadu nejdéle v historii italské republiky:
|