Lidové noviny: Od víkendu, kdy na moři zahynuly stovky lidí, je pozornost světa upřená na topící se uprchlíky. Byla tato tragédie v něčem překvapivá?
Ne. Loni v létě jsme na Sicílii zažívali týdny, během kterých připluly tisíce lidí. To, co se stalo, se dalo čekat. Bylo jasné, že počty obětí budou vysoké. Skončila zima a lidé opět vyráží na moře. Ano, zemřelo jich hodně, ale nezapomínejme, kolik lidí připlulo loni. Ve Středozemním moři se odehrává humanitární krize. Většina lidí jsou uprchlíci, jsou zranitelní a cena, která se tu platí lidskými životy, je ohromná a trvá to už delší dobu.
Lidové noviny: Na Sicílii jste rok a půl, vypozoroval jste za tu dobu nějakou zásadní změnu?
Když jsme na Sicílii začínali, už tehdy sem sem připlouvalo nejvíce lodí z Libye. Nemáme k dispozici statistiky, nicméně podle toho, co jsem měl možnost vidět, přijíždí od začátku roku mnohem více lidí ze Somálska a Eritrei. Dříve to byli hlavně Syřané.
  |
Lidové noviny: Kolik je na lodích dětí a žen?
I tady se to mění. Od loňska pozorujeme více žen a dětí. Odhaduji, že tvoří minimálně pětinu z pasažérů. Letos jsme si také všimli, že přijíždí i handicapovaní a staří. To dříve nebylo. Důvody, proč to tak je, ale neznám.
Lidové noviny: Uprchlíci cestují tři až čtyři dny na moři. V jakém přijíždějí stavu?
Trpí hlavně kožními chorobami a infekcemi dýchacích cest. Někteří lidé jsou oběťmi fyzického násilí a setkáváme se také se střelnými zraněními. Řadu lidí trápí svrab, což je důsledek předchozího pobytu v libyjských táborech, kde v otřesných podmínkách čekají na loď často i několik měsíců.
V děsivých podmínkách riskují životy. Nemáme jinou možnost, tvrdí uprchlíci |
Lidové noviny: A jak jsou na tom psychicky?
Rád bych zdůraznil, že téměř všichni si prošli nějakým traumatem. Nečastěji viděli někoho zemřít, často člena rodiny. Mnoho znich bylo bito nebo sexuálně zneužíváno. A pak samozřejmě samotná cesta po moři je nesmírně traumatická. Takže i ti, kteří na první pohled fyzicky příliš nestrádají, jsou na tom ve skutečnosti psychicky velmi zle. Nicméně je tu i silný moment úlevy. V momentě, kdy se vylodí, kdy se postaví nohama na vytouženou pevninu, jsou na konci strastiplné adlouhé cesty. Jsou v bezpečí.
Lidové noviny: Mnozí mají za sebou mnohem delší cestu, než tu po moři...
Ano. Většina si prošla nepředstavitelným martýriem. Utekli zválečných zón, přešli poušť, padli do spárů převaděčů, byli uneseni, čekali v přeplněných libyjských táborech na loď.
Lidové noviny: S čím do Evropy přijíždějí?
S minimem věcí. Někteří mají malé zavazadlo, ale většina nich například jen telefon. Někdo nemá ani boty. Většina je bez pasu.
Pašeráci nás zamkli v podpalubí, říká uprchlík z potopené lodi |
Lidové noviny: Mluví se o případech, kdy jsou Afričané zamykáni v podpalubí. Setkal jste se s tím
Ano, viděl jsem takto rozdělené lodě. Loni v létě připlula jedna s mnoha lidmi v podpalubí, bohužel všichni se uvnitř udusili, protože nefungoval správně motor. Zabily je výfukové plyny skoro na samém konci cesty.
Lidové noviny: Jste jistě svědkem silných příběhů, jaký se vás nejvíce dotkl?
Loni v létě se úplně stejným způsobem jako teď o víkendu převrhla loď nedaleko Libye. Na palubě bylo asi 350 lidí, pluli ne déle než dvě hodiny, když začali nabírat vodu. Kolem proplouvající tanker se je snažil zachránit a naházel jim záchranné vesty, ale migranti v panice loď převrátili. Asi polovina z nich uvízla pod trupem plavidla. Mezi nimi byl i jeden mladý Syřan, jemuž se podařilo dostat se ven. Nepamatoval si jak dlouho byl ve vodě, jen že kolem něj plavalo mnoho těl, mezi nimi i malé plačící dítě. Drapl jej a zachránil. Pak na pevnině stál a svíral to dítě. Ten obraz byl pro nás devastující. Do té doby jsme netušili, že na lodích plují i děti.
