Celkem 69 procent Rusů, tedy více než dvě třetiny, nesouhlasí s vysláním ruských vojsk na syrské bojiště a pro „přímou vojenskou podporu“ syrské vlády se vyslovilo pouhých 14 procent respondentů. Takové jsou výsledky průzkumu veřejného mínění na téma „ruská intervence v Sýrii“, jež zveřejnilo renomované nezávislé centrum Levada v úterý 29. srpna - tedy den poté, kdy Vladimir Putin na půdě OSN rezolutně vyloučil pozemní intervenci ruských obrojených sil.
Putin se během jednání v New Yorku důrazně zastal režimu Bašára Asada a prohlásil, že Asadova vláda je klíčem k poražení teroristického Islámského státu. Odmítnutí spolupráce s Damaškem by podle jeho slov byla „nesmírná chyba“.
Ruské nálety v Sýrii? Bombardují umírněnou opozici, tvrdí Francouzi |
O dva dny později, ve středu 30. září, horní komora ruského parlamentu na Putinovu žádost jednomyslně schválila nasazení ruských jednotek na syrském území a nedlouho poté ruské ministerstvo obrany potvrdilo zahájení leteckých úderů proti pozicím sunnitských radikálů.
Proti intervenci i zbraním
Čísla zveřejněná agenturou Levada nicméně tvrdí, že značná část Rusů, celkem 41 procent, se staví nejen proti přímé vojenské intervenci ruských jednotek, ale také proti zásobování Damašku zbraněmi a vojenskými instruktory a konzultanty, zatímco pro se vyjádřilo 43 procent. 67 procent respondentů však stojí za „politickou a diplomatickou podporou“ Asadova režimu.
Politiku Kremlu v souvislosti se syrskou krizí schvaluje 39 procent Rusů, zatímco jako její přímí oponenti se deklarovalo 11 procent; třetina dotázaných, 33 procent, odpovědělo, že se o problematiku nezajímají.
Čím Rusko zásobuje Asada? Granátomety, kamióny i obrněnými vozidly |
Z těch, kteří současné aktivity svého státu v Sýrii sledují, sympatizuje s Asadovou vládou 36 procent Rusů, za opozicí stojí jen jedna desetina respondentů. Nejvíce dotázaných, celkem 39 procent, však nepodporuje ani jednu stranu konfliktu.
Nedůvěru ruské veřejnosti vůči vojenskému angažmá v Sýrii lze vysvětlit vzpomínkami na citelné ztráty, jež armádě Sovětského svazu zasadila desetiletá okupace Afghánistánu. V krvavé válce, která vypukla v roce 1979, zahynulo přibližně 15 000 ruských vojáků, připomíná stanice RFE/RL.
Sýrie není Ukrajina
Pro srovnání: pro vojenskou intervenci Ruska na Ukrajině se vloni v červnu vyslovilo celých 40 procent Rusů. Rozdíl mezi vnímání situace na Ukrajině a v Sýrii je patrný, analytik Denis Volkov z centra Levada však podotýká, že zapojí-li Putinova vláda mocnou zbraň své televizní propagandy, veřejné mínění se může rychle přizpůsobit.
V této souvislosti upozornil také na další pozoruhodné číslo: 57 procent Rusů nesouhlasí, aby Ruská federace poskytla útočiště syrským uprchlíkům; pro přijetí uprchlých Syřanů je pouhých 21 procent. Tyto výsledky ostře kontrastují s analogickou otázkou promítnutou na Ukrajinu, kdy Rusové stran uprchlíků vyjadřovali nesrovnatelně smířlivější postoje.
„Vůči Syřanům tu neexistuje žádný hlubší soucit. Na Ukrajině to bylo o pomoci ruskojazyčným lidem. V tomto případě dominuje narativ, že Rusko může být mezinárodním hráčem a (Sýrii jako) problém vyřešit,“ konstantoval Volkov pro The Washington Post.
Průzkumná data sbírala Levada ve dnech 18.-21. září v celkem 46 oblastech Ruské federace, dotázáno bylo celkem 1600 lidí ve věku minimálně 18 let.
