Slovensko dobývá Gemerský Obama. Romský starosta míří do parlamentu

Kandidát Vavrek je v oblasti Gemeru, která patří k nejchudším regionům Slovenska a má vysoké zastoupení romského obyvatelstva, známou osobností. Před lety založil v Rimavské Seči centrum, které dodnes poskytuje zdarma doučování. Nechal také postavit nové hřiště anebo opravit střechy na domech.

Plat pro lidi v nouzi

Část svého starostovského platu věnuje lidem v nouzi. Původně byl prý Vavrek proti tomu, aby ho strana Most-Híd, která se snaží být spojovníkem mezi Slováky a Maďary, prezentovala jako „Obamu z Gemeru“. Nakonec ale na to přistoupil s tím, že se může stát prvním romským poslancem z jižního Slovenska.

Podle oficiálních statistik tvoří Romové pouhá dvě procenta obyvatelstva Slovenska. A tamní politici tuto komunitu dlouho ignorovali.

Zlom nastal před čtyřmi lety. Tehdy se vůbec poprvé podařilo romskému kandidátovi proniknout do parlamentu.

Peter Pollák, který je původem ze spišské Levoče, dokázal postoupit z osmého místa hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vláda premiéra Roberta Fica později Polláka jmenovala oficiálním vládním zmocněncem pro romskou komunitu.

Pollákův úspěch zřejmě sloužil jako inspirace i před letošními volbami do Národní rady. Při hlasování, které proběhne 5. března, se bude o přízeň voličů ucházet hned deset kandidátů, kteří mají vazbu na romskou komunitu.

Tak mám ďalší typ, koho budem popri Martinovi Dubécim voliť. Štefan Vavrek - Gömöri Obama - ftw! Ešte musím... https://t.co/v1WjRqI3nV

— Jakub Simek (@jakubsimek) 26. února 2016

Nejvíce jich nominovaly dvě středo-pravicové formace: OĽaNO vyšle čtyři uchazeče a tři romské kandidáty navrhla maďarsko-slovenská strana Most-Híd.

Její kandidát István Vavrek, který se v kampani v narážce na prvního černošského prezidenta Spojených států prezentuje jako „gemerský Obama“, má zřejmě největší šance. Jeho mateřská strana Most-Híd ho totiž nominovala na 18. místo své kandidátky.

Neutěšený region

Východoslovenský region Gemer je považován nejenom za jednu z nejchudších částí Slovenska, ale i za jedno z míst, kde je situace Romů obzvlášť neutěšená.

Své o tom ví i učitelka Eleonóra Liptáková. Působí na základní škole v gemerské obci Dobšiná, zároveň pracuje i jako speciální pedagog.

ELEONÓRA LIPTÁKOVÁ Vystudovala učitelství matematiky a fyziky v Košících a speciální pedagogiku v Bratislavě, učí v Dobšiné. Spolu s Erikou Polgáriovou napsala v roce 2012 otevřený dopis kritizující situaci ve slovenském školství. Je spoluzakladatelkou centra Dětství dětem.

Před čtyřmi lety iniciovala založení občanského sdružení „Dětství dětem“, které se věnuje systematické práci s rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. „Pracujeme s dvanácti stálými rodinami a mladistvými matkami, jimž se narodily děti ještě během vlastní povinné školní docházky,“ říká v rozhovoru pro LN Liptáková.

Cílem centra, jehož jedním z prvních podporovatelů byl současný prezident Andrej Kiska, je posílit jejich zodpovědnost při péči o vlastní děti. Ukázat jim, jak se dítěti věnovat od narození tak, aby ve věku okolo šesti let bylo schopno nastoupit do školy a zvládalo zapojení do vzdělávacího procesu.

Kromě toho nabízí dětem do učování, zajišťuje předškolní vzdělávání, stejně tak i různé kroužky a jiné volnočasové aktivity.

„Naším cílem není vytrhávat děti z jejich rodinného prostředí, proto pracujeme s celou rodinou,“ uvedla Liptáková.

Získat důvěru matek

Základem všeho je dle Liptákové získat důvěru mladistvých matek. Většinu z dívek zapojených do centra přitom dobře zná, protože chodily do její třídy. „Ta děvčata byla úplně bezradná, nikdo s nimi doma nemluvil o ženských záležitostech, často řada z nich dlouho ani netušila, že je těhotná.“

Jak pro LN uvedla Liptáková, není vůbec výjimečné, že v poslední třídě základní školy je okolo deseti dívek, které jsou těhotné. „To ale nikdo neřeší, přestože se jedná o trestný čin pohlavního zneužívání mladistvých.“ Úřady prý před tím zavírají oči a ministr školství rovnou řekl, že ho tato problematika nezajímá.

Poprvé na sebe Liptáková upozornila v roce 2012. Tehdy napsala spolu s kolegyní Erikou Polgáriovou otevřený dopis, který pranýřoval situaci ve školství a především pojednával o obtížném začleňování romských dětí do slovenského školství.

Během několika dní jejich příspěvek sdílelo přes 200 tisíc lidí.

„Polovina reakcí byla nenávistná. Byly jsme obviňovány z rasismu. Druhá polovina vyjadřovala pochopení,“ vzpomíná v rozhovoru pro LN.

I když se prý od té doby mnoho nezměnilo, dopis pomohl na Slovensku otevřít otázku vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

„Nejsem proti integraci těchto dětí do běžných škol, ale vzdělávací systém na to není připravený. Na škole v Dobšiné je osmdesát procent dětí ze znevýhodněného prostředí – ty se nedají integrovat mezi dvacet procent ostatních dětí. Je to přesně naopak a těch dvacet procent se přizpůsobuje,“ uzavírá Eleonóra Liptáková.