Zvažovaná výše částky však představuje pro odmítající členskou zemi v zásadě pokutu či trest, uvádí někteří činitelé obeznámení s plánem.
Deník Financial Times v této souvislosti píše o 250 000 eurech (6,75 milionu Kč) za každého žadatele o azyl, kterého by stát odmítl přijmout. Částku v podobné výši jako možnost potvrdily také zdroje ČTK ovšem s tím, že na středečním jednání eurokomisařů může návrh ještě doznat změn.
České NE kvótám v EU zatím naráží. Jsme v menšině, přiznalo vnitro |
Pokud by vyplacení bylo možné již například loni v prosinci, kdy unijní ministři vnitra přes nesouhlas Maďarska, Česka, Slovenska a Rumunska rozhodli o povinném přerozdělení 120 000 uprchlíků, tak by to Česko s tehdy stanovenou kvótou 1691 uprchlíků vyšlo při zmíněné částce na 422,75 milionu eur (přes 11,4 miliardy korun).
Evropská komise ve středu velmi pravděpodobně přijde s návrhem na reformu stávajících pravidel, podle kterých se v EU určuje, jaká země řeší žádosti o azyl. Nynější řešení, kdy je to vždy stát, kde se uprchlík poprvé dostal na území unie, se v migrační krizi zjevně neosvědčilo. Například Řecko v minulých měsících svou roli zvládalo jen s velkými obtížemi.
Mírnější varianta
Evropská komise před měsícem představila dvě předběžné varianty úpravy systému. Ve středu se podle dostupných informací přikloní k té „mírnější“ z nich. Tedy k zachování pravidla o první zemi vstupu, ovšem s doplněním o mechanismus distribuce žadatelů o azyl v případě krize, tedy neúměrně vysokého počtu žadatelů přicházejících do jedné členské země.
Sobotka: Přesidlování uprchlíků z Turecka by nemělo zvýšit kvóty |
Zdroje obeznámené se záměrem komise uvádí, že každá země by měla znát svou „kvótu“, tedy procentuální podíl z celkového počtu žadatelů o azyl v unii, který má být schopna bez potíží zvládnout.
Číslo bude zřejmě záviset na výkonu její ekonomiky a počtu obyvatel. Podle některých zdrojů by například pro ČR tento údaj představoval 1,8 procenta celkového počtu žadatelů o azyl v EU.
Ve chvíli, kdy počty podaných žádostí za určité období - například za tři měsíce - přesáhnou 150 procent tohoto podílu, mají být žadatelé nad oněch 150 procent přerozděleni mezi ostatní země podle stejného procentuálního klíče, tedy „povinné kvóty“.
Schwarzenberg: Strach V4 z migrace je pochopitelný. Nucené kvóty byly chyba |
Pokud komise ve středu návrh předloží, neznamená to, že nová pravidla začínají platit. O věci budou jednat členské země a europarlament. Česká republika dávala už před měsícem jednoznačně najevo, že návrhy na závazné kvóty důrazně odmítá. Podobný postoj mají také další země, především ze středu a východu unie.
Diplomaté navíc připomínají, že nyní platná dublinská pravidla se dohadovala několik let. Případná změna tak podle nich nepřipadá v úvahu dříve než v roce 2018 či 2019.
Mezi dalšími změnami by měla být nově také povinnost členského státu prověřovat přípustnost podané žádosti o azyl. Ty by - pokud to bude možné - měly být vyřizovány ve zrychlené proceduře.
