Dánský expremiér Rasmussen pronesl své výroky ve videu nedávno zveřejněném na facebooku. Řekl, že syrský prezident Bašár Asad v roce 2013 použil proti vlastnímu národu chemické zbraně a USA to nepotrestaly, ač původně v takovém případě slíbily vojensky zasáhnout.
Pošleme další vojáky do Sýrie, slíbil Obama. A vybídl EU k jednotě |
„Obamovo rozhodnutí nakreslit neslavnou červenou čáru u varianty, kdy Asad v Sýrii použije chemické zbraně a poté v takové situaci nejednat, bylo podle mého názoru katastrofou,“ řekl Rasmussen. „Vytvořilo to pochybnosti o americkém závazku vést (svět), což podnítilo nepřátele svobody a ponechalo syrské obyvatelstvo na milost nemilosrdnému diktátorovi,“ dodal.
Podle exšéfa NATO vytvořilo „americké zdráhání“ jakési „vakuum,“ z něhož těží ruský prezident Vladimír Putin a samozvaný Islámský stát. „Svět potřebuje četníka a tím četníkem musí být Spojené státy americké,“ prohlásil Rasmussen. Politik nyní vlastní poradenskou firmu a působí jako poradce ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Překročení červené čáry
Testy vzorků krve a vlasů potvrdily použití sarinu v Sýrii, tvrdí USA |
Dne 21. srpna 2013 otřáslo světem nasazení nervového plynu sarin na předměstí Damašku ovládaném tehdy povstalci proti Asadovi. Útok zabil více než 1400 mužů, žen i dětí. Generální tajemník OSN označil tragédii za válečný zločin a nejvražednější potvrzené použití chemických zbraní proti civilistům od roku 1988. USA i další západní země jako Británie a Francie obvinily z útoku Asadův režim, ten ale spolu s Ruskem připsal odpovědnost rebelům.
Prezident Obama už v roce 2011 prohlásil, že Asad musí být zbaven moci. V roce 2012 pak řekl, že případné nasazení chemických zbraní překročí „červenou čáru“ a bude následováno americkou vojenskou intervencí. K zásahu nakonec nedošlo, neboť USA s Ruskem vyjednaly dohodu, v rámci níž Asad slíbil odevzdat zbylé syrské chemické zbraně.
Web televize PBS v květnu 2015 označil pozdržení intervence proti Asadovi za „jedno z nejkontroverznějších zahraničněpolitických rozhodnutí prezidenta Obamy“. K ozbrojené akci se ale tehdy odmítly připojit i vlivní američtí spojenci Německo a Británie.