V úterý místního času to oznámil Bílý dům, podle kterého prezident jednal na návrh ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. Ten podle agentury Reuters v doporučení Trumpovi uvedl, že v čele FBI musí stát někdo, kdo se drží pravidel a zásad ministerstva spravedlnosti. Úřad podle Sessionse potřebuje „nový začátek“.
„FBI je jednou z nejvíce respektovaných institucí naší země,“ uvedl prezident Trump v prohlášení. Úřad podle něj nyní potřebuje nové vedení, aby opět získal ztracenou důvěru.
FBI se pod Comeyho vedením věnovala mimo jiné vyšetřování údajných zásahů Moskvy do loňských prezidentských voleb v USA, z nichž vzešel jako vítěz právě prezident Trump. Senátor za demokraty Ron Wyden Trumpův krok odsoudil. „Vyhodit ředitele FBI Comeye uprostřed vyšetřování FBI Trumpova týmu a jejich vazeb na Rusko je pobuřující.“
Řada politiků Demokratické strany vyzvala, aby se vyšetřování údajných ruských zásahů do hlasování ujal nezávislý vyšetřovatel. Vytvoření zvláštní komise požadoval také republikánský senátor John McCain. Nečekané odstranění Comeyho z čela FBI to podle něj jen potvrzuje.
Oznámení Bílého domu přišlo jen krátce poté, co FBI zaslal americkému Kongresu dopis, ve kterém opravil svědectví Comeyho v případu Humy Abedinové, blízké spolupracovnice Trumpovy soupeřky z prezidentských voleb Hillary Clintonové.
FBI měl šéfovat do roku 2023
Comey se podle tohoto dopisu minulý týden špatně vyjádřil, když tvrdil, že Abedinová přeposlala „stovky a tisíce“ e-mailů do počítače svého manžela Anthonyho Weinera. Jen „malé množství“ e-mailů nalezených v jeho elektronickém zařízení bylo podle aktuálního prohlášení FBI skutečně přeposlaných. Většina z nich se do počítače dostala jako zálohy z jiných elektronických zařízení, uvedl FBI.
Šestapadesátiletého Comeyho na funkci ředitele FBI nominoval v roce 2013 bývalý prezident Barack Obama. Jeho funkční období mělo být desetileté.
Clintonová minulý týden řekla, že „kdyby byly volby 27. října, byla bych teď vaší prezidentkou,“ během rozhovoru, který s ní před plným sálem ženského fóra vedla reportérka televize CNN Christiane Amanpourová.
Clintonová tak narážela na sled okolností, které pro ni byly nepříznivé a které se promítly do kampaně těsně před volebním datem 8. listopadu. Byl to podle ní dopis šéfa FBI z 28. října, v němž oznamoval zákonodárcům, že je stále vyšetřována v kauze používání soukromého e-mailového serveru ve funkci ministryně zahraničí. Stejně tak se podle Clintonové na její prohře podepsala organizace WikiLeaks, která zveřejňovala informace z ukradených e-mailů šéfa její kampaně Johna Podesty, které podle amerických tajných služeb odcizili ruští hackeři.
K tehdejšímu předvolebnímu dramatu se ve slyšení před právním výborem amerického Senátu vyslovil i Comey. Své rozhodnutí informovat Kongres dopisem o obnově vyšetřování Clintonové energicky obhajoval s tím, že zatajení tohoto faktu by mělo „katastrofální“ následky. Představa, že by svým krokem mohl ovlivnit volby v neprospěch Clintonové, v něm údajně vyvolala „lehkou nevolnost“. Rozhodování FBI prý politika nemůže ovlivnit.
