„Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti,“ řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.
Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude „stabilizovat západní Balkán“ a „přinese mír a mezinárodní bezpečnost“.
Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí aliance. Jde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stává součástí obranné aliance. V budoucnu by se členem měly stát i Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.
Černá Hora disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.
Jedním z klíčových bodů Severoatlantické smlouvy je článek pět, který útok na jednoho člena považuje za útok na celou alianci.
Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum.
Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620.000, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.
