Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 000 žadatelů o azyl, o rok později jejich počet klesl na 280.000. Tento trend pokračoval i loni, kdy do spolkové republiky přicházelo v průměru kolem 15 500 běženců měsíčně.
Největší skupiny imigrantů loni tvořili Syřané (47 434), Iráčané (21 043), Afghánci (12 346), Eritrejci (9524) a Turci (7927). Mezi desítkou nejčastějších národností byli také Íránci, Nigerijci, Somálci, Rusové a skupina lidí, jejichž národnost není zřejmá.
Celkový počet téměř 187 000 žadatelů o azyl odpovídá hranici, na níž se v sondovacích rozhovorech shodla vznikající vláda konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). Trojice stran počítá s tím, že by do Německa mělo přicházet maximálně 180 000 až 220 000 migrantů ročně.
„Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat“
Vedle snížení počtu přicházejících běženců spolková republika usiluje také o to, aby ti, kteří nedostanou azyl nebo jiný typ ochrany, zemi ve větším množství opouštěli. Zatím se jí to ale příliš nedaří. Loni Německo deportovalo zhruba 26 000 neúspěšných žadatelů o azyl, což bylo o 2000 méně než v roce 2016.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl o 603 428 žádostech o azyl, díky čemuž se mu podařilo snížit na 68 245 počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433 719. „BAMF pracoval rychle a dobře. Hlavní problémy máme pod kontrolou, ale zbývá toho ještě hodně udělat,“ řekl na adresu úřadu de Maiziére, jehož země rozhoduje o více žádostech o azyl než všech 27 ostatních států Evropské unie dohromady.
Ve 20,5 procenta žádostí o azyl loni BAMF běžencům udělil status uprchlíka, v 16,3 procenta doplňkovou ochranu. U 6,6 procenta žadatelů úřad zakázal jejich vyhoštění, i když na uprchlickou ochranu nemají nárok. Ve 38,5 procenta případů BAMF žádost zamítl. Zbývajících 18,1 procenta žádostí se vyřídilo jiným způsobem, například s pomocí dublinského systému.
