Protesty takzvaných žlutých vest v sobotu opět zažehnou vášně po celé Francii. Pařížské památky zavírají své brány, obchody v centru města opevňují výlohy a do ulic francouzské metropole se chystají tisíce policistů v očekávání sobotních násilných protestů, které budou dalším pokračováním současné vlny demonstrací ve Francii.
‚Jsme na nule.‘ Hněv Francouzů v ulicích Paříže má kořeny v bídě |
„Všechno nasvědčuje tomu, že se radikální elementy znovu mobilizují,“ řekl v pátek novinářům francouzský ministr vnitra Castaner. Zdůraznil, že nepůjde o protesty, které by reprezentovaly podstatnou část Francouzů.
Protesty se již dávno vymkly z rukou organizátorům z řad takzvaného hnutí žlutých vest. Ti původně odmítali zavedení daně z pohonných hmot, od něhož vláda tento týden ustoupila. Podle ministra Castanera počet protestů výrazně klesá a účastní se jich převážně už jenom lidé, kteří chtějí vyvolat násilí.
  |
Ukazují to i záznamy o zadržených při výtržnostech z minulého týdne. Podle policejního prefekta Michela Delpuecha šlo o „bezprecedentní násilnosti, které nenastaly za poslední desítky let“. Policie celkem zadržela 412 lidí, přičemž většinu z nich tvořili vandalové, extremisté a aktivisté, kteří se podle policie zúčastňují demonstrací pravidelně.
Delpuech tvrdí, že mezi demonstranty bylo velké množství „krajně pravicových, ale i krajně levicových politických extremistů, jejichž cílem byla konfrontace s bezpečnostními složkami a uspokojení touhy po rvačce.“
Antikapitalističtí a neonacističtí rváči se navzájem povzbuzovali a dle agentury AFP se vyzývali, aby neutíkali před slzným plynem a naopak zapalovali auta, nebo barikády, aby policii znemožnili postup.
V davu se s nimi vyskytovali i malí delikventi, kteří se srocovali převážně kolem náměstí Bastily a na hlavní třídě Champs-Élysées. Právě tam viděli novináři AFP minulý týden skupinku lidí, která zapálila skútr.
Podíleli se i horníci
Na násilnostech se však v průběhu minulého týdne podíleli i obyčejní lidé, kteří z venkova přijeli protestovat proti zavedení vyšší daně na pohonné hmoty. Měli na sobě lyžařské brýle i kukly, ale jejich motivací bylo rozčarování z politiky prezidenta Emmanuela Macrona. Většina prohřešků těchto „žlutých vest“ se ale týkala jen budování barikád.
„Nemohou si ale pak říkat, že jsou pacifické hnutí, když předvádí na pařížských chodnících takto neomluvitelné chování,“ uvedl o zadržených policejní prefekt, podle nějž patřila řada ze zadržených k hornickým odborům.
‚Žluté vesty‘ v pařížských ulicích.
V rámci největšího francouzského odborového svazu CGT se o podobných problémech s protesty hovoří dlouhodobě. Sdružení má v současnosti přes 700 tisíc členů, kteří představují kvalitní voličskou základnu. Prakticky kdykoliv se ale odbory pokusí skrze demonstrace změnit postoj vlády, objeví se na scéně desítky rváčů. Ve výsledku se tak řeší násilnosti a nikoliv původní důvod, proč lidé vyšli do ulic.
Právě to se stalo i u současných protestů, ke kterým se v pátek připojili také studenti. Protesty vyvolané takzvaným hnutím žlutých vest totiž z původního nesouhlasu se zavedením daně na pohonné hmoty již dávno přerostly do projevů celospolečenské nespokojenosti s vládou prezidenta, jenž se „odcizil od lidí“.
Média označují současnou vlnu násilností za nejhorší od protestů z roku 1968. Úřady kvůli ohlášeným sobotním protestům povolaly do akce 89 tisíc příslušníků pořádkových složek, z toho 8000 jich bude nasazeno v Paříži, kde budou mít strážci zákona k dispozici i 12 obrněných transportérů.
