Inzerát lákající polský zdravotnický personál na práci v Německu zadala do dvou polských týdeníků minulý měsíc fakultní nemocnice v Düsseldorfu. Chybí jí sestry a ošetřovatelé a tak doufá, že by neobsazená místa mohla zaplnit zkušenými zaměstnanci, kteří možná budou muset Británii opustit.
Nedostatek sester v nemocnicích by mohly vyřešit výsluhy, návrh prověří ministerstvo zdravotnictví |
„Už se ozývají první zájemci,“ řekl agentuře AP šéf ošetřovatelského oddělení této nemocnice na západě Německa Torsten Rantzsch. Upřesnil, že inzeráty byly záměrně psány ironicky, ale jeho nemocnice „chce polským kolegům nabídnout také alternativu bezpečné členské země EU.“ Na Poláky se prý zaměřila proto, že mnozí se ve škole učili německy a budou tedy schopni rychle se zapojit.
Německým nemocnicím v současnosti chybí na 70 000 členů nižšího zdravotnického personálu, připomíná agentura AP. Nedostatku personálu ale čelí už i britské nemocnice, odkud zahraniční pracovníky podle listu Financial Times vyhánějí kromě nejistoty kolem brexitu i stagnující platy a rostoucí ceny. Britské Národní zdravotnické službě (NHS) se nedostává 41 000 sester a ošetřovatelů, píše deník. Podle údajů z webu britského parlamentu pracuje v NHS něco přes 8000 polských zdravotníků včetně lékařů.
Tehdy proevropská Británie
Z Polska odešlo po jeho vstupu do EU v roce 2004 do Británie a jiných západních zemí na 20 000 z tamějších celkem 280 000 sester a ošetřovatelů. Británie se po vstupu zemí střední a východní Evropy do EU zachovala proevropsky a na rozdíl od Německa a Rakouska nezavedla omezení volného pohybu pracovní síly z těchto států. Právě tento její krok a následný příliv statisíců pracovních migrantů z těchto zemí byl podle některých analýz a komentářů jedním z motivů britských voličů hlasovat v roce 2016 pro vystoupení Británie z EU.
Düsseldorfská nemocnice má s náborem cizinců z jiných členských zemí už předchozí zkušenost. V roce 2012 zahájila spolu s jinými německými nemocnicemi kampaň v členských státech EU, konkrétně ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a v Rumunsku, kde tehdy vládla vysoká nezaměstnanost a tyto státy nabízely jen nízké mzdy.
Inzerát si tehdy přečetla i mladá španělská zdravotní sestra Susana Garcíaová. Se svou prací ve fakultní nemocnici je velmi spokojená: „Pracovní podmínky v Německu jsou super,“ říká nyní 29letá sestra. „Máme plné pracovní úvazky, i když jsme ještě velmi mladí, už tu pracujeme šest let,“ pochlubila se agentuře AP.
Na vládní úrovni nicméně akce düsseldorfské nemocnice tentokrát podporu zřejmě nenalezne. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn totiž v lednovém rozhovoru se švýcarským listem Blick am Sonntag vyzval k tomu, aby se Evropská unie pokusila zabránit členským státům vzájemně si přetahovat lékaře a jiné odborné pracovníky a zvážila regulaci tohoto jevu.
