Muž, který v turecké politice hraje ústřední roli přes 16 let, začínal právě jako starosta tohoto největšího města Turecka. Z nesrovnalostí vyzdvihl zejména dosazený personál u volebních uren. Volby podle neoficiálních výsledků vyhrál kandidát opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Ekrem Imamoglu.
Erdogan novinářům na palubě letounu během cesty z Moskvy řekl, že lidé dohlížející na volební urny mají být podle pravidel státní úředníci, což podle něj nebylo ve všech případech splněno. „Zjistili to naši kolegové a přirozeně to vzbuzuje pochybnosti. Posoudí-li to (ústřední volební komise) upřímně, povede to k anulování voleb,“ řekl turecký prezident. Místopředseda AKP už v úterý oznámil, že strana o zneplatnění voleb, který se konaly poslední březnovou neděli, požádá.
Edrogan pouštěl voličům video z útoku na mešity. |
Erdogan v předvolební kampani místní volby označil za „věc národního přežití“ a tvrdil, že „kdo získá Istanbul, získá Turecko“. AKP sice celkově zvítězila a se svým spojencem nacionalistickou Stranou národní akce (MHP) ovládla v zemi přes polovinu radnic, prohrála ale mimo jiné v Ankaře, Izmiru a podle dosud zveřejněných výsledků i v Istanbulu, úhrnem tedy ve třech největších městech země.
Vládní strana výsledky v Ankaře a v Istanbulu napadla. Ústřední volební komise, jejímuž soudu se Erdogan hodlá podvolit, už přiřkla radnici v Ankaře kandidátovi opoziční CHP. V Istanbulu AKP žádala přepočítání všech hlasů, čemuž komise nevyhověla, ale přepočítávají se některé okrsky a kontrolují se hlasy původně označené za neplatné.
Revizi lístků, jež byly označeny jako neplatné, označila opozice za bezprecedentní. Deník Ahval poukazuje na další kontroverzní kroky ústřední volební komise pod vedením Sadiho Güvena. Připomíná, že výsledek místních voleb v Ankaře v roce 2014 byl podobně těsný. Vyhrál tehdy kandidát AKP a komise odvolání opoziční CHP odmítla.
V minulosti se komise například dvakrát rozhodla započítat i volební lístky bez razítka příslušné volební komise. To vedle opozice kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Poprvé se k této praktice uchýlila v dubnu 2017, kdy Turci v referendu hlasovali o přechodu k prezidentskému systému. Navrhovaná reforma byla přijata jen těsně, a to v poměru 51,41 ku 48,59 procenta a Erdogan si značně upevnil moc.
Podruhé to bylo během loňských prezidentských a parlamentních voleb. Zatímco ale ve většině země byla pravidla takto rozvolněná, komise tehdy zároveň z bezpečnostních důvodů přemístila volební urny na jihovýchodě země osídleném zejména Kurdy. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) odhaduje, že přemístění uren se dotklo 270.000 voličů.
