ANALÝZA: Konflikt bez pozornosti médií. Jemenskou válku nakonec pocítil i Západ
Separatista kontroluje, co zbylo z vozu po náletu
| foto: AP Photo
Premium
SANÁ/PRAHA -
V konfliktu už zahynuly desítky tisíc Jemenců, statisíce jich strádají hladem a chorobami. Na titulní stránky a do hlavních zpráv západních médií se ale válka řádně dostala až s tříletým zpožděním - až teprve tehdy, když se o víkendu přelila do Saúdské Arábie v podobě ničivých útoků na tamní ropná zařízení zásobující světové trhy.
„ČR ostře odsuzuje sobotní útoky prostřednictvím bezpilotních letounů na dvě ropná zařízení v Saúdské Arábii,“ stojí na oficiálním twitterovém účtu českého ministerstva zahraničí. „Původce útoků vyzýváme, aby se svými neospravedlnitelnými aktivitami s okamžitou platností přestali.“
Apel, pod nímž někteří čtenáři spekulují, zda nejde o podvrh (LN ověřily, že nikoli), by měl své opodstatnění, kdyby stejně razantně česká diplomacie vyzývala i Saúdskou Arábii k zastavení náletů v Jemenu, které od jara 2015 usmrtily tisíce civilistů. Žádný tak rozhodný vzkaz Rijádu ale z Prahy nikdy nezazněl – přesto (nebo právě proto?), že Saúdská Arábie v posledních letech patří k předním odběratelům vojenského materiálu z České republiky.
Kdo vlastně v Jemenu bojuje.
A čeho chtěli jemenští radikálové docílit útokem na saúdské rafinérie.Pozdní snaha o kontrolu zbraní
Okrajová epizoda s tweetem Černínského paláce jen dokresluje fakt, že ačkoli se jemenská válka Západu týká více, než si jsou jeho politici ochotni připustit, dosavadní postoje západních metropolí závažnosti konfliktu vůbec neodpovídají a naopak dokonce možná ještě přilévají olej do ohně.
Kupříkladu američtí kongresmani proto stále intenzivněji řeší otázku, nakolik k rozvratu Jemenu přispívají obří zbrojní dodávky, které Washington posílá Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. Nominálně jsou obě monarchie součástí protipovstalecké (a protiíránské) aliance, v létě však začaly v Jemenu de facto bojovat proti sobě, a zatímco Saúdové podporují centrální vládu prezidenta Mansúra Hádího, Emiráty stojí za jihojemenskými separatisty.
Provládní vojáci v prostoru strategické vojenské základny Fardhat Nahm, jež leží asi 60 kilometrů od jemenského hlavního města Saná.
„Ocitli jsme se v nehezké situaci, kdy v Jemenu bojují síly napojené na Saúdy proti silám napojeným na Emiráty, přičemž oboje mají vojenský materiál z USA,“ prohlásil při projednávání zbrojních dodávek na Blízký východ demokratický senátor Chris Murphy. „Americké zbraně používání k proti koalici, jejímž jsme členem.“
Zbraně od USA pro všechny
Snahou zákonodárců je zabránit dodávkám zbraní, které by pak Rijád a Abú Zabí v Jemenu předávaly svým místním spojencům. Už zkraje roku CNN odhalila, že toky amerických zbraní neznají na jemenských bojištích hranic: například obrněná vozidla známá jako MRAP, už se tam dostala nejen do rukou džihádistických skupin napojených na al-Káidu, ale některé ukořistili i húsijští povstalci podporovaní Teheránem.
V několikavrstvém konfliktu poměřují síly Saúdové s Íránci, Saúdové s Emiráty, jemenské kmeny mezi sebou, jižní Jemenci se severními, i al-Káida s Islámským státem. Rijád do války proti Húsijům a proti íránským zájmům zapojil ve „své“ koalici mj. i třicet tisíc vojáků z afrického Súdánu, za peníze z Emirátů v Jemenu bojují i útvary žoldnéřů.
Nálety Saúdů jsou běžně. Při tomto v Jemenu zahynulo nejméně 100 lidí.
„Země čelí nebezpečí rozkladu a ohrožena je i její samotná existence. To se může dotknout stability celého regionu,“ varoval v BBC zvláštní zmocněnec OSN pro Jemen Martin Griffiths. Blízkého východu se ale jemenský konflikt dotýká už nyní, a to nejen proto, že jde do značné míry o „válku v zastoupení“, mezi různými regionálními mocnostmi, zejména Íránem a Saúdskou Arábií.
Rebelové přenesli válku k protivníkovi
I húsijští rebelové se už delší dobu snaží změnit saúdská pravidla hry, podle nichž bojištěm měla být výhradně jemenská půda. V minulosti proto už několikrát útočili na saúdské území raketami scud, na jaře napadli svými drony ropovod, který napříč pouštěmi Arabského poloostrova dopravuje suroviny z výbušné oblasti Perského zálivu do klidnějších vod Rudého moře. Pokud Húsijové skutečně stáli i za sobotním vzdušným úderem na rafinérii Bukajk, dosáhla dosavadního maxima jejich snaha, aby válku pocítili Saúdští Arabové a s nimi i dosud netečné a přitom vysoce zainteresované západní státy.
Jim Krane, který se ropnou a bezpečnostní politikou Blízkého výhodu zabývá na americkém Baker Institute, považuje za zásadní chybu, že Obamova administrativa na jaře 2015 podpořila Saúdy a Emiráty v jejich jemenském tažení a že Trumpův aparát tento trend posléze ještě umocnil, když vytlačil Írán ze světového ropného trhu a uvolněné místo vyplnili Saúdové.
„Trumpova administrativa se v první řadě neměla zapojovat do saúdsko-íránského soupeření, a neměla by jménem Rijádu útočit na Írán,“ domnívá se Krane. „Místo toho by se měla soustředit na zastavení ničivé války v Jemenu,“ píše Krane s tím, že jedině tak lze ochránit i saúdskoarabské ropné zdroje.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
