Vývoj kauzyProsinec 2006 - Vznikl portál WikiLeaks. Leden 2007 - Julian Assange oznámil, že se díky "mezinárodní spolupráci" podařilo shromáždit už více než milion dokumentů. 26. července 2010 - Server zveřejnil 80 000 tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. 18. listopadu 2010 - Švédsko vydalo na Assange mezinárodní zatykač kvůli údajnému znásilnění a sexuálnímu obtěžování. 7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu. 14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 000 liber (7,1 mil. Kč). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk. 30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta. 19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl. 16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl. 5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200 000 liber (5,9 milionu Kč) v hotovosti složenou za Assange. 25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks, oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu. 16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange, verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud. 13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. 4. února 2016 - Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii "svévolně zadržován" a že by mu měla být umožněna svoboda pohybu. 19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové "dočasně omezila" přístup k internetu. 3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači. 19. května 2017 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. 11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci 2017 udělil Assangeovi občanství. 6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti a není v rozporu s veřejným zájmem. 29. října 2018 - Assange uvedl, že Ekvádor usiluje o ukončení jeho azylu na své ambasádě v Londýně a chce ho předat USA. 2. dubna 2019 - Ekvádorský prezident Lenín Moreno obvinil Assange z porušování podmínek azylu na velvyslanectví poté. 11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. 1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA. 20. května 2019 - Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění. 23. května 2019 - Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. 14. června 2019 - Mluvčí westminsterského magistrátního soudu v Londýně oznámil, že konečné řízení ohledně případného vydání Assange do USA se uskuteční koncem února 2020. |
Australan Assange je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem mimo jiné kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů.
Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Australanovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování jedné z žen a ze znásilnění druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen.
Švédsko znovu otevře vyšetřování Assange, v zemi čelí obvinění ze znásilnění |
„Po zevrubném prozkoumání všech poznatků, které se objevily v průběhu předběžného vyšetřování, jsem došla k závěru, že důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby byly základem pro obvinění,“ řekla Perssonová. Podle ní v jejím rozhodnutí sehrál roli i čas, protože od ohlášeného znásilnění uplynulo už devět let a „vzpomínky aktérů přirozeně blednou“.
Proti rozhodnutí prokuratury se lze odvolat, právní zástupkyně poškozené ještě neoznámila, zda tak učiní.
Švédské úřady stíhání Assange poprvé zastavily už v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení a případné vydání. Vyšetřování se znovu rozběhlo letos v květnu, když Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla.
Assange svou vinu ve švédském případě odmítal a tvrdil, že jde o součást strategie, jak jej očernit a zařídit jeho vydání do Spojených států.
„Teď se soustřeďme na hrozbu, před níž pan Assange varuje už léta: agresivní obžalobu Spojených států a ohrožení prvního dodatku, kterou může představovat,“ komentoval krok švédských úřadů šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson s odkazem na první dodatek Ústavy Spojených států, který zaručuje mimo jiné svobodu tisku.
Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení. Podle USA by se měl za údajné ohrožení americké bezpečnosti zpovídat i Assange.
