Jarosław Kaczyński s fotkou svého bratra a jeho manželky v pozadí. | foto: Reuters
Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) před Velikonocemi řeší vedle koronavirové krize jeden ožehavý problém za druhým. Kabinet se rozhodl prosadit korespondenční volby hlavy státu, Soudní dvůr EU se důrazně opřel do reformy soudnictví a na Velký pátek si pak Poláci připomenou desáté výročí tragického pádu letadla s prezidentem Lechem Kaczyńským.
Sejm, dolní komora parlamentu, schválila na nočním jednání světově unikátní korespondenční volbu prezidenta v původním termínu pro běžné hlasování 10. května. Opozice i mezinárodní organizace přitom vyzývaly vládu, aby pořádání voleb v době epidemie vzdala a posunula je na pozdější termín.
Koronavirová krize, v níž má Polsko podobné cifry jako Česko (kolem pěti tisíc nakažených a přes stovku úmrtí), totiž jednoznačně zvýhodňuje vládní politiky před opozičními. Prezident Andrzej Duda, vzešlý z PiS a dokončující svůj první mandát, je víc vidět a jeho slova mají větší váhu než výroky protikandidátů. „Omezení zavedená v rámci boje s epidemií prakticky úplně znemožňují vedení kampaně,“ řekla portálu Onet.pl Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, šéfka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE.
Polský prezident Andrzej Duda.
V květnovém termínu má Duda podle průzkumů šanci vyhrát se 65 procenty hlasů hned v prvním kole. Při přesunutí na pozdější termín, kdy se můžou objevit různé další problémy a opozice bude mít lepší možnosti pro agitaci, má Duda výhled 44 procent, s 27 procenty by s ním šla do druhého kola jeho hlavní protikandidátka Małgorzata Kidawová-Błońská z opoziční Občanské platformy (PO). Průzkumy sice i dále předpovídají Dudovi výhru, vše ale může skončit jako v roce 2015, kdy v souboji s ním neočekávaně prohrál tehdejší prezident Bronisław Komorowski.
Ve středu dostala PiS lekci od Soudního dvora EU, který nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Jde o jeden z hlavních segmentů justiční reformy PiS, která čelí ostré kritice zejména Bruselu a „starých“ zemí Unie. O složení komory totiž rozhoduje soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný PiS. Nejvyšší soud přitom už začátkem prosince rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i disciplinární komoru – její personální obsazení i ne zrovna malé pravomoci.
PiS ani její vláda si nemohou vylepšit reputaci ani připomínkou desátého výročí pádu letadla s prezidentem Lechem Kaczyńským (dvojče současného šéfa strany Jarosława Kaczyńského), protože kvůli koronaviru prakticky žádné hromadné akce nebudou. „Nanejvýš to může být položení květin, ale žádná shromáždění, která epidemiologická situace zapovídá,“ řekl Radiu Zet mluvčí strany Radosław Fogiel.
Trosky letadla Tupolev Tu-154, který havaroval na letišti ve Smolensku
Při neštěstí u ruského Smolensku zemřelo dopoledne 10. dubna 2010 všech 96 lidí na palubě, vedle prezidenta a jeho ženy také náčelník generálního štábu a další významní činitelé. Šlo přitom o symbolickou cestu, kdy delegace mířila uctít památku 22 tisíc Poláků zastřelených v roce 1940 sovětskou tajnou policií NKVD.
Hned několik prvních vyšetřování ještě za vlády dnes opoziční Občanské platformy ukázalo, že šlo o důsledek chyb nezkušené posádky sovětského letadla Tu-154M Lux polského vojenského letectva. Piloti a navigátor vystresovaní z reakce Kaczyńského chtěli přistát za každou cenu, přestože počasí nad špatně vybaveným armádním letištěm bylo nad možnosti tohoto typu letadla. Ještě při přiblížení na přistání pak narazili v mlze do země.
Časem se ale začaly objevovat teorie, že šlo o atentát v režii Moskvy a polských liberálních politiků. Ty po příchodu PiS do vlády v roce 2016 povýšily na oficiální vysvětlení a o spiknutí je přesvědčen i faktický vládce Polska Jaroslaw Kaczyński. Vyšetřovací skupina v čele s bývalým ministrem obrany Antonim Macierewiczem pak před dvěma lety ve své zprávě uvedla, že letadlo zničily ještě před zřícením nejméně dvě exploze.
