Až sto padesát členů širší saúdskoarabské královské rodiny už se nakazilo koronavirem. Tak zněla minulý týden zpráva listu The New York Times, podle jehož zdrojů byl nejprominentnějším z těchto pacientů – a to dokonce na jednotce intenzivní péče – guvernér Rijádu princ Fajsal bin Bandar bin Abdulazíz Ál Saúd.
Ropa prudce zdražuje po Trumpově prohlášení, že Rusko a Saúdové výrazně sníží těžbu suroviny |
Tento synovec krále Salmána a vnuk zakladatele monarchie Ibn Saúda byl hospitalizován v elitní nemocnici Krále Chálida, jež se měla připravovat na příjem dalších členů Domu Saúdů. „Byla nařízena pohotovost pro případné přijetí vysoce postavených osobností z celé země,“ zněla minulý týden interní zpráva. „Nevíme, kolika případů se to může týkat, ale musíme být v pohotovosti a uvolnit v nemocnici dlouhodobě obsazená místa pro příjem vysoce urgentních případů.“
Samotný 84letý král Salmán i jeho syn a faktický vládce země korunní princ Muhammad (34) už několik týdnů pobývají v oddělených a přísně izolovaných areálech na pobřeží Rudého moře. Dobře zabezpečené mocenské elity jsou však jen velmi malou a z hlediska šíření pandemie bezvýznamnou částí společnosti.
Pozornost gastarbeitrům
Tento týden počet mrtvých v monarchii přesáhl osm desítek, nakažených bylo hlášeno téměř 6400. První případy se objevily zkraje března na východním pobřeží země, kam virus zavlekli cestující vracející se z Íránu. Ten byl první zemí s nákazou na Blízkém východě, z níž se virus dál šířil regionem hlavně s pohybem poutníků ze šíitských náboženských center. První karanténní opatření také Saúdská Arábie vyhlásila v provincii Katíf u Perského zálivu, která je hlavním domovem šíitské menšinové komunity v království.
Mezitím se ale jako daleko palčivější problém ukázala jiná část obyvatelstva: zahraniční dělníci a další pracovníci, kteří tvoří zhruba třetinu třiatřicetimilionové populace země. Tito pracovní migranti, nejčastěji ze zemí jižní a jihovýchodní Asie, typicky přespávají v přelidněných ubytovacích komplexech s chabým sanitárním vybavením, na staveniště pak bývají přepravováni opět plně obsazenými autobusy, což jsou ideální podmínky pro šíření kapénkové nákazy. Právě z těchto důvodů byl hned po první tamní nákaze počátkem dubna odříznut ubytovací areál pro osm tisíc pracovníků, kteří se v nejposvátnějším místě islámu, Mekce, podíleli na rozšiřování tamní Velké mešity. Oblast Mekky s vysokým počtem chudinských a dělnických slumů tak dnes vykazuje téměř stejný výskyt koronaviru jako třikrát lidnatější metropole Rijád. Situaci komplikuje fakt, že zahraniční pracovníci ani nemají kvůli zastavení leteckého spojení jak zemi opustit. Přibývá proto hlasů, že nynější krize by mohla ke svízelným životním podmínkám těchto opomíjených lidí přitáhnout pozornost oficiálních míst. Král Salmán už ostatně nařídil, že cizinci musejí být v souvislosti s koronavirem vyšetřeni a léčeni i v těch případech, kdy v zemi pobývají bez potřebných povolení.
Mešity zůstanou zavřené
Poměry v Mekce jsou o to citlivější, že do míst, kde prorok Muhammad začal v sedmém století hlásat islám, se každoročně sjíždějí miliony muslimů z celého světa a saúdskoarabský král je i nositelem titulu „ochránce svatých míst“ – kromě Mekky také Medíny, jež byla dalším Muhammadovým působištěm. „Vláda si je vědoma, že šíření nákazy v Mekce by vedlo k otázkám ohledně odpovědnosti za ochranu těchto míst, od níž se odvíjí i legitimita saúdského státu jako takového,“ upozornila Jasmíne Fárúková z think tanku Carnegie Endowment.
Rijád už před měsícem zakázal hromadné modlitby v mešitách a náboženské autority toto nařízení „přeložily“ do jazyka věřících s tím, že stejnou platnost mají i individuální modlitby v soukromí. Tento týden úřady vydaly stejné instrukce i pro posvátný měsíc ramadán, který začne příští týden.
AUTOR VEDE CENTRUM PRO STUDIUM BLÍZKÉHO VÝCHODU NA METROPOLITNÍ UNIVERZITĚ PRAHA
