Vojenský kostel má podle Kirilla nejen uctívat památku válečných hrdinů, ale také symbolizovat obrat země k víře, poznamenal list Vedomosti na svém webu.
Předválečná Společnost národů podle Putina selhala, ukazuje to na příkladu Československa |
Chrám, postavený k 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem z národní sbírky ve výši tří miliard rublů (asi jedna miliarda korun), je třetí největší v Rusku. Původně měly mozaiky uvnitř chrámu zobrazovat sovětského diktátora Josifa Stalina, Putina a další příslušníky nynější vládnoucí elity, jako je ministr obrany Sergej Šojgu, šéfové obou komor parlamentu Valentina Matvijensková a Vjačeslav Volodin, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Kvůli negativnímu ohlasu veřejnosti ale ze záměru sešlo.
  |
Chrám o kapacitě 6000 míst měl být podle původního plánu otevřen 9. května, ale kvůli pandemii koronaviru musela být slavnost odložena na 14. června.
Polský ministr připustil hlavní roli SSSR v porážce Německa. S paktem Molotov-Ribbentrop ale nesouhlasí |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k pondělnímu výročí, připomínanému jako Den smutku a paměti válečných obětí, poznamenal, že válka postihla ukrajinské území nejprve v září 1939, kdy německé letectvo bombardovalo Lvov, Sambor a Drohobyč, které tehdy byly součástí Polska. A před 79 lety čtyři nacistické letouny svrhly bomby na Kyjev. „Ukrajina ztratila v druhé světové válce okolo deseti milionů lidských životů. V důsledku se nenarodilo skoro 13 milionů dětí. Nikdy v dějinách jsme neplatili větší cenu za to, abychom přežili jako národ,“ poznamenal na facebooku.
