Hrozí nám ztráta nezávislosti, varoval jeden z nejčtenějších maďarských serverů |
Lidovky.cz: Index byl jedním z nejdůležitějších nezávislých serverů, který si měsíčně přečetlo okolo šesti milionů Maďarů. Co pro maďarskou mediální scénu znamená odchod jeho redakce?
Nyní se nedá zcela říct, co bude. Faktem je, že Index byl skutečně velmi důležité médium. Sice se často píše o tom, jak vládní strana dominuje médiím, ale opomíjelo se, že Index byl skutečně tím vůbec nejčtenějším médiem v zemi. V Maďarsku se celkově velmi propadla čtenost novin a naopak vzrostla popularita online serverů. Index četli nejen lidé opoziční, ale i provládní, byl to web, kterým spousta Maďarů začínala své ráno.
Lidovky.cz: Organizace Human Rights Watch událost označila jako „další hřebík do rakve svobody tisku a nezávislé žurnalistiky v Maďarsku.” Souhlasíte s takovou interpretací?
Tady je problém, že spoustu organizací už tolikrát pohřbívalo maďarský svobodný tisk, a tak často se bije na poplach, že když se pak doopravdy děje něco vážného, nikdo už neposlouchá.
Tenhle případ je velmi závažný. Je otázka, nakolik za ním stojí politické tlaky a jak jsou silné. Podle spousty lidí může za cokoliv v Maďarsku Viktor Orbán, nicméně tady jsou v pozadí různé věci a těžko říct, který faktor k tomu nejvíce přispěl.
petr balla
 |
Situace v Indexu je taková, že do roku 2017 bylo to médium v držení miliardáře Lajose Simicsky, který byl považovaný za Orbánovu pravou ruku. Jenže pak se s Orbánem rozhádal a pokusil se z Indexu udělat zcela nezávislé médium.
Jediný způsob, jakým do Indexu vstupuje vláda, je skrze společnost Indamedia, která prodává serveru reklamu. Za ní stojí podnikatel Miklós Vaszily, který je blízký vládním kruhům, takže tam někteří cítí vládní inherenci.
Vaszily proslul tím, že restrukturalizoval řadu médií, která vykazovala ztráty a přivedl je do zisku, například server Origo. Finanční situace v Indexu údajně nebyla dobrá a vedení chtělo restrukturalizaci - a tady došlo ke sporu.
Politický tlak tu je určitě taky, už proto, že ačkoli se Index tváří jako nezávislý a objektivní, během komunálních voleb jel silnou kampaň za opoziční kandidáty. V Maďarsku prostě není nic nezávislé - buď je něco provládní, nebo je to opoziční, nic mezi tím není.
Cenzura v Maďarsku oficiálně neexistuje, ale média jsou v rukou vlády, tvrdí spisovatel Lajos Parti Nagy |
Lidovky.cz: Premiér Viktor Orbán často označuje nezávislá média jako anti-maďarská a lživá, Index jednou nazval „továrnou na fake news.” Jak vládní média interpretují dění okolo Indexu?
Oni to samozřejmě interpretují jako osobní spor mezi majitelem a šéfredaktorem. Na druhou stranu, když Simicska otočil proti Orbánovi a dal všechna svoje média, do té doby provládní, do pozice proti němu, tak zároveň vyházel všechny novináře, kteří nechtěli tuto změnu reflektovat a ze dne na den přepnout. V té době neexistovala žádná novinářská solidarita, levicoví novináři se těch vyhozených pravicových nijak nezastali. Teď ti samí pravicoví novináři říkají - my vás nelitujeme, vy jste nás taky nelitovali.
Lidovky.cz: Jak velký je rozdíl mezi informacemi, které se Maďaři dozví z veřejnoprávních médií, a těmi, které publikují nezávislé deníky a servery?
Jsou to dva rozdílné světy. Z opozičních médií se dozvíme, jak je to v zemi špatné, zatímco podle těch provládních je všechno perfektní. V Maďarsku je poměrně složité si udělat nějaký obrázek o tom, jak je to ve skutečnosti.
Co je potřeba u maďarských médií říct je to, že Maďaři nejsou hloupí - už mnohokrát se stalo, že se nějaké médium změnilo z pravicového na levicové a naopak. Čtenáři to ví a prostě přejdou k jinému médiu. Ta představa, že se Index teď stane pravicovým a bude indoktrinovat dosavadní levicové čtenáře, je naprosto lichá.
Vyloučit Orbánův Fidesz z Evropské lidové frakce chce 13 členských stran. Německé CDU a CSU se nepřipojily |
Lidovky.cz: Letos je to 10 let od doby, kdy Maďarsko přijalo kontroverzní mediální zákon. Ten vyžaduje vágně formulovanou „vyváženost zpravodajství,” za jejíž nedodržování hrozí pokuty v řádech stovek tisíců eur, což mnozí kritici považují za způsob, jak umlčet protivládní hlasy. Jak mediální zákon změnil maďarská média a jejich nezávislost?
Kupodivu podle mě nijak výrazně. Vznikla tu mediální rada, do které si Fidesz dosadil své lidi. Tehdy se psalo, že rada bude moci likvidovat média. Pokud já vím, tak do dnešního dne rada nezlikvidovala ani jedno médium. Jiným problémem je fakt, že dříve média patřila velkým zahraničním vydavatelským domům, které je prodaly maďarským podnikatelům, často blízkým Viktoru Orbánovi. Také veřejnoprávní televize po roce 2010 zcentralizovala a stala se lépe řiditelnou.
Na druhou stranu, veřejnoprávní televize v Maďarsku nebyla skutečně veřejnoprávní nikdy. I před rokem 2010 ji ovládala vláda a televize si nedovolila vládnoucí garnituru kritizovat. Stejně tak, jako z ní po Orbánově nástupu vyhodili levicové novináře, tak z ní roku 2002 vyhazovali pravicové novináře. To je v Maďarsku bohužel evergreen, maďarská veřejnoprávní média si nikdy nevybudovala tak výjimečné postavení, jako mají u nás. A z toho pramení i to, že státní televize má jen asi tříprocentní sledovanost, protože lidé vědí, komu televize patří a kdo určuje její obsah. Navíc opoziční politici do státní televize odmítají chodit, a tím se ještě více prohlubuje jednostrannost.
Lidovky.cz: Summit v Bruselu řešil i otázku, zda budou dotace EU podmíněné dodržováním zásad právního státu. Výsledek je poněkud rozpačitý - má vzniknout režim, který bude dbát na dodržování vlády práva, ovšem není specifikované, jak přesně bude fungovat. Orbán označil výsledek jako velké vítězství - podařilo se mu zajistit peníze z fondů, aniž by se musel podřizovat unijním představám o prosazování práva. Lze dohodu o evropském rozpočtu skutečně považovat za úspěch pro Fidesz?
Já myslím, že ano, protože mantra onoho „právního státu” je něco velmi neuchopitelného. Není jasné, kdo by měl určovat, jestli je v daném státu vláda práva, nebo ne. V současnosti je to tak, že pokud je nějaký zákon proti evropským normám, tak o tom rozhoduje Evropský soud. Ten učinil spoustu takových rozsudků v řadě zemí. Pokud já vím, tak Maďaři se vždy verdiktům podvolí a svá opatření uzpůsobí - Maďarsko má jediný případ, kdy se rozhodnutí soudu zatím nepodřídilo. A třeba takové Řecko jich má 12, a není samotné.
Maďarsko šlo ostatně do Bruselu s tím, že je pro ochranu právního státu, jen se musí určit, jak přesně na to. Sám Orbán na té konferenci říkal, že podporuje vládu práva, a dokonce chtěl, aby země, které ji porušují, byly vyloučeny z EU. Ale udělat k tomu právní oporu by bylo na velmi složitý právní proces, a Orbán to ví.
Lidovky.cz: V červnu v Maďarsku skončil režim nouzového stavu, který dával Orbánovu kabinetu možnost vládnout skrze dekrety, což vzbudilo velkou pozornost zahraničních médií. Naplnily se obavy o konci demokracie v Maďarsku? Přinesl nouzový režim nějaké trvalé změny?
Neřekl bych. Fidesz mistrně využil kritiky opozice, že zákon o nouzovém stavu není časově ohraničený. Po jeho skončení tak mohla strana říct: „Vidíte, hlásali jste konec demokracie, a nic takového se nestalo. A mimochodem, pokud tohle měl být konec demokracie, tak tím potvrzujete, že v Maďarsku předtím byla.”
Orbánova vláda nedostala díky zákonu neomezenou moc, říká šéf maďarského parlamentu |
Samozřejmě, vláda si trochu pomohla. Během koronakrize občas schválili nějakou věc, která by se v parlamentu řešila složitěji, nebo přijali určitou normu se zdůvodněním, že to je v rámci boje proti koroně. Celkově bych ale neřekl, že se něco významného stalo.
Vedle toho je vtipné, že koronavirového zákona využilo i spoustu opozičních starostů. V Maďarsku je starosta volen přímo, ale občas se stane, že nemá většinu v zastupitelstvu. Díky nouzovému stavu se všechna zastupitelstva rozpustila, takže starostové si mohli prostě schválit cokoli. Toho využil třeba starosta Budapešti, Gergely Karácsony, který si schválil rozpočet a nemusel to nijak řešit v zastupitelstvu.
Lidovky.cz: Jak vyšel Orbán z koronavirové krize? Uškodila mu, nebo jeho pozici posílila?
Vláda rozhodně vyšla posílená. Ačkoli Maďarsko testovalo méně než třeba u nás, tak měli řádově méně nakažených a o něco vyšší smrtnost, která mohla vycházet právě z nižší protestovanosti. Obecně to tam ale proběhlo poměrně v klidu, s nižší mírou omezení běžného života než třeba v Česku. V současnosti má Maďarsko asi 500 obětí.
Naopak vláda se snažila krizi využít k ukázání takového narativu, že opozice téměř fandí koronaviru, protože neustále torpéduje všechny vládní snahy o boj proti pandemii. Z průzkumů pak vyplývalo, že většina lidí, někde až 80 % - 90 %, souhlasila s kroky vlády. Fidesz se teď drží v průzkumech stabilně nad padesáti procenty podpory, což je vlastně nejvíce za posledních deset let.
